1Protože se Izraelci opět dopouštěli činů, které z Hospodinova pohledu byly zlé, vydal je na sedm let do područí Midjánců.
2Midjánci byli k Izraelcům neobyčejně krutí, a Izraelci proto před nimi utíkali do hor, kde si budovali úkryty v soutěskách, v jeskyních a na nepřístupných vrcholcích.
33-4 Kdykoliv Izraelci zaseli, přitáhli Midjánci, Amalekité a jiné východní národy, utábořili se v jejich zemi a zničili veškerou úrodu až po cestu do Gázy. Navíc zabili i všechny ovce, dobytek a osly a nenechávali tak Izraelcům žádný zdroj obživy.
4***
5Přehnali se vždy izraelským územím jako nenasytné kobylky. Bylo jich tolik, že je nebylo možno ani spočítat, a neodešli dříve, dokud všechno dokonale nezničili.
66-7 Izraelci byli proti nim pokaždé zcela bezmocní, a proto ve svém utrpení začali volat o pomoc k Hospodinu.
7***
88-9 Ten je vyslyšel a poslal k nim proroka s tímto poselstvím: "Hospodin, Bůh Izraele, praví:,Já jsem vás vyvedl z otroctví v Egyptě a vysvobodil jsem vás také ode všech vašich nepřátel. Vyhnal jsem je před vámi a jejich území jsem dal do vlastnictví vám.
9***
10Také jsem ale řekl: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů žádného z národů, v jejichž zemi sídlíte. Vy jste mne ale opět neuposlechli.'"
11Jednoho dne přišel posel od Hospodina a posadil se v Ofře pod posvátným dubem, který náležel Joášovi Abíezerskému. Jeho syn Gedeón právě mlátil v lisu na víno pšenici, aby ji uchránil před Midjánci.
12Hospodinův posel se Gedeónovi ukázal a oslovil jej: "Buď pozdraven, statečný bojovníku, Hospodin je s tebou!"
13"Ale pane," odpověděl Gedeón, "je-li Hospodin s námi, proč nás potkávají taková neštěstí? Kdepak jsou všechny ty zázraky, o nichž nám vyprávěli naši otcové? Neříkali snad:,Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?' Ano, to bylo tenkrát, ale dnes už se o nás Hospodin nestará, zapomněl na nás, a proto nás nyní mohou Midjánci tak nelítostně ničit."
14Vtom Hospodin ke Gedeónovi promluvil: "Jdi a vysvoboď Izrael z područí Midjánců. Já sám ti svěřuji tento úkol."
15Gedeón ale namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych zrovna já mohl vysvobodit Izraele, když moje rodina je v celém Manasesově kmeni nejslabší a já sám jsem v té rodině ten nejnepatrnější."
16Hospodin mu odpověděl: "Já budu stát po tvém boku a ty bez problémů přemůžeš všechny Midjánce."
17Gedeón Hospodina požádal: "Je-li vše tak, jak říkáš, dej mi prosím nějaké znamení, ať se přesvědčím, jestli se mnou opravdu mluví sám Hospodin.
18Posečkej prosím chvíli, rád bych ti přinesl obětní dar." "Počkám zde, dokud se nevrátíš," odpověděl Hospodin.
19Gedeón tedy pospíchal domů a narychlo připravil kůzle a nekvašené chleby asi z 36 litrů mouky. Potom vložil maso do košíku, nalil vývar do hrnce a přinesl je Hospodinovu poslu pod posvátný strom.
20Nato Boží posel Gedeónovi přikázal: "Polož maso a nekvašené chleby na tamto skalisko a vývar vylej na ně." Gedeón vykonal vše, co mu posel poručil.
21Vtom se Hospodinův posel dotkl masa a chlebů koncem hole, kterou držel v ruce a sotva to udělal, vyšlehl ze skály oheň a pohltil je. V tu chvíli ale zmizel i Hospodinův posel.
22Když si Gedeón náhle uvědomil, že skutečně hovořil s Hospodinovým poslem, zděšeně zvolal: "Všemocný Hospodine, viděl jsem tvého posla tváří v tvář. Teď je se mnou konec!"
23Hospodin však Gedeóna uklidnil: "Ničeho se neboj, upokoj se, nezemřeš."
24Po této události Gedeón na tom místě vystavěl oltář a nazval jej: "Hospodin je pokoj." Oltář stojí v abíezerské Ofíře až dodnes.
25Ještě té noci Hospodin promluvil ke Gedeónovi znovu a poručil mu: "Vezmi druhého - sedmiletého býčka, který patří tvému otci, zboř otcův oltář zasvěcený Baalovi a skácej Ašteřin posvátný kůl, který stojí vedle něj.
26Potom na stejném návrší řádně postavíš oltář Hospodinu, svému Bohu a na dříví ze skáceného posvátného kůlu obětuješ býčka jako zápalnou oběť."
27Gedeón si tedy zavolal na pomoc deset svých služebníků a vykonal vše tak, jak mu Hospodin nařídil. Protože se ale bál reakce své rodiny a obyvatel města, vše udělal tajně pod rouškou noci.
28Časně zrána, když se obyvatelé města probudili, spatřili, že někdo rozbořil Baalův oltář, skácel posvátný sloup a na nově zbudovaném oltáři obětoval býčka.
29Jeden druhého se hned vyptávali: "Kdo jen tohle mohl udělat?" Dali se tedy do pátrání a brzy zjistili, že viníkem je Jóašův syn Gedeón.
30Ihned se vypravili k Jóašovi a vyzvali ho: "Vydej nám okamžitě svého syna. Za to, co provedl, musí zemřít. Rozbořil Baalův oltář a skácel posvátný kůl, který stál u něho."
31Jóaš ale rozvášněnému davu odpověděl: "Jakže? Vy chcete bránit Baala? Cožpak Baal potřebuje vaši pomoc? Vy sami byste měli zemřít za to, že chcete Baala bránit. Je-li Baal opravdu bohem, postará se o sebe sám a jistě si to vyřídí s tím, kdo mu rozbořil oltář."
32Proto toho dne dali lidé Gedeónovi nové jméno "Jerubaal", což znamená "ať se Baal brání sám", neboť jim jeho otec řekl: "Jemu přece rozbil oltář a ne vám."
33Mezitím se všichni Midjánci spolu s králem Amálekem a ostatními východními kmeny spojili, přebrodili se přes řeku Jordán a utábořili se v dolině Jizreelu.
34Gedeón vedený Hospodinovým duchem zatroubil na polnici, aby tak k sobě svolal bojovníky z Abíezerova kmene.
35Rozeslal také posly ke kmenům Manasese, Ašera, Zabulóna a Neftalího a vyzval jejich muže, aby se s ním spojili v boji, který povede. Všechny oslovené kmeny mu vyšly vstříc.
36Gedeón - s určitou pochybností o pravosti svého poslání - řekl Hospodinu: "Mám-li skutečně vysvobodit Izrael, jak jsi mi slíbil, dej mi prosím znamení.
37Dnes v noci rozprostřu na mlatu ovčí rouno. Když bude ráno rosa jen na rouně a zem okolo bude suchá, pak poznám, že jsi určitě se mnou a pomůžeš mi."
38Na druhý den, když Gedeón časně zrána vstal, zjistil, že vše se stalo tak, jak řekl. Vzal rouno a vyždímal z něj dokonce plnou misku vody, ačkoliv zem okolo byla úplně suchá.
39Gedeón ale opět promluvil k Bohu: "Nehněvej se na mne, Pane, ale rád bych požádal ještě o jedno znamení. Nechť je zítra naopak suché jenom rouno a na zemi všude okolo ať je rosa."
40Hospodin tedy opět učinil, oč jej Gedeón požádal, a na další den bylo rouno úplně suché, přestože všude okolo byla na zemi rosa.