11-2 Ještě se chceš hádat s Všemohoucím? Máš nějaké námitky? Odpověz!"
2***
3Co mohl Jób odpovědět Bohu?
4"Nejsem vůbec nic, nevím, co bych odpověděl. Můžu jen mlčet.
5Už tak jsem řekl víc, než se slušelo."
6Znovu promluvil Bůh k Jóbovi z větrné smrště:
7"Postav se jako muž, neutíkej z boje. Ještě jsem neskončil s otázkami a chci slyšet tvou odpověď.
8Chceš zpochybňovat mou spravedlnost a odsuzovat mě, abys sám sebe očistil?
9Jsi snad silný jako Bůh a dokážeš ho překřičet?
10Dobrá tedy, předveď svou moc, svou vznešenost a slávu.
11Vylej si svůj vztek, odkaž domýšlivce do patřičných mezí.
12Pokoř pýchu pyšných, zdeptej neurvalce.
13Sraz je do prachu, ustel jim v hrobě.
14Když to dokážeš, uznám, že máš na to, aby ses sám zachránil.
15Jen se podívej na takového hrocha! Stvořil jsem ho stejně, jako jsem stvořil tebe. Žere trávu jako buvol.
16Všimni si, jaké má svaly, jak úžasnou má sílu.
17Ocas má jako cedr, a ten propletenec šlach na jeho stehnech!
18Kosti jako z bronzu, nohy jako ocelové sloupy.
19Je nejpodivuhodnější ze všech Božích tvorů, jen sám Stvořitel se s ním může měřit v síle.
20Pastvu mu poskytují hory, ale při vší jeho síle může si ostatní zvěř klidně dovádět v jeho blízkosti.
2121-22 Uléhá pod lotosem mezi rákosím, ukryt v jejich stínu mezi topoly.
22***
23Z rozvodněné řeky si nic nedělá, vzedmutý Jordán ho nevzruší.
24Nikdo se mu nedokáže postavit, lapit ho, nikdo ho nezkrotí.
25Chytíš snad ještěra na udici? Můžeš ho vodit na uzdě?
26Protáhneš mu smyčku tlamou, probodneš mu čelist hákem?
27Bude škemrat o milost nebo tě přemlouvat, abys ho nechal?
28Přistoupí na dohodu, že bude doživotně tvým otrokem?
29Zavřeš ho do klece jako kanárka a dáš ho na hraní svým dcerkám?
30Prodáte ho řezníkovi, aby ho rozporcoval na řízky?
31Jak ho vůbec ulovíte? Musel bys prorazit jeho krunýř, harpunami probodnout hlavu.
32Zkus to, a zažiješ bitvu, jaké se příště raději vyhneš. Není naděje na jeho polapení. Už při pohledu na něj se vyděsíš.