Job 39
1 Víš snad, jak se rodí mláďata kozorožce? Byl jsi někdy u toho, když přicházela na svět?
2 Počítal jsi měsíce březosti, vedeš si záznamy o každém vrhu?
3 Víš předem, kde která samice přivede své mladé na svět?
4 Zda vyrostou, zesílí a osamostatní se?
5 Kdo dal divokému oslu jeho touhu po svobodě?
6 Vykázal jsem mu za domov poušť a solné pláně,
7 protože nesnáší hluk města a křik poháněčů.
8 Raději si hledají skoupou trávu na horských hřebenech, slídí po každém lístečku.
9 Ochočíš snad nosorožce, aby ti sloužil, zlákáš ho ke svému krmelci?
10 Dá se zapřáhnout ke tvému pluhu, bude ti vláčet pole?
11 Je ti něco platná jeho ohromná síla, dá se na ni spoléhat?
12 Svěřil bys mu svou úrodu, aby ji odvezl do sýpky?
13 Víš snad, proč má pštrosice křídla, když stejně neumí létat?
14 Vejce klade jen tak do písku, ať je zahřívá prach.
15 Nedělá si nejmenší starosti, že je někdo může rozšlápnout nebo je zničí zvěř.
16 O mláďata se nestará, jako by ani nebyla její, je jí jedno, zda zahynou.
17 Což jí Bůh nedal předvídavost? Nemá snad ani za mák rozumu?
18 Když ji však něco vyplaší, ani jezdec na koni ji nedokáže dohonit.
19 Dal jsi snad koni jeho sílu, ozdobils hřívou jeho krk?
20 Dals mu schopnost skákat jako luční kobylka? Když zařehtá, nepocítíš úctu?
21 21-23 Kopytem buší do země a raduje se ze své síly, do boje jde bez bázně a neuteče před krupobitím šípů, nezalekne se blýskavého kopí ani oštěpu.
22 ***
23 ***
24 Když zazní polnice, dá se do cvalu, až země duní pod jeho kopyty. Nic ho nezastaví.
25 Nedočkavě řehtá, když větří bitvu, zvuk trubky, řev velitele a bitevní vřava jsou jeho živlem.
26 Ptá se tě sokol na radu, jak rozprostřít křídla, když plachtí v povětří?
27 Potřebuje orlice tvůj návod, aby si postavila hnízdo na nepřístupném útesu?
28 Bydlí ve skalách, nocuje v horské pevnosti.
29 Odtud si vyhlíží kořist, bez námahy ji objeví i z dálky.
30 Kde je mršina, tam se slétnou orlové i supi a jejich mláďata hodují na krvi.