1Proč Bůh konečně nevystoupí, aby nastolil spravedlnost? Proč nechává své věrné čekat celou věčnost?
22-3 Darebáci a zloději si mnou ruce, nestydí se okrádat ani vdovy a sirotky.
3***
4Chudáka odkopnou z cesty, když včas neuhne.
5Jako osel bez pána musí si nuzák shánět živobytí, jeho děti paběrkují v pustinách.
6Musejí dřít na cizím poli, sklízet úrodu pro darebáky.
7V chladné noci se nemají čím přikrýt,
8promáčeni deštěm se třesou někde v jeskyni na studené skále.
9Vydřiduchové utrhnou mámě sirotka od prsu jako zástavu za své půjčky.
10Proto chodí chudák polonahý, hladový snáší bohatým úrodu.
11Z oliv jim lisuje olej, který nesmí ochutnat, z hroznů víno, kterého se nenapije.
12Z měst stoupá křik hladových a oloupených, Bůh však neodpovídá.
13Zlosynové se bouří proti světlu, nezajímá je pravda a právo.
1414-15 Vrahové číhají za úsvitu na bezbrannou oběť, noční tmou se plíží zloději a cizoložníci, 'Nikdo nás neuvidí,' říkají a nasazují si škrabošky.
15***
16V noci se vloupávají a ve dne vyspávají, světlo není jejich přítel.
17Jejich dnem je temná noc, tma nejlepším spojencem.
18Ale jejich konec uhodí z čistého nebe -budou shledáni lehcí, jejich majetek přijde vniveč a vinice zpustnou.
19Smrt je pohltí jako se sníh rozplyne v ohni.
20Ani vlastní matka na ně nevzpomene, až si na nich budou pochutnávat červi. Budou zlomeni, roztříštěni napadrť jako strom poražený uragánem.
21Nemají soucit s vdovou, zneužívají osamělosti bezdětné.
2222-23 Je to jen Boží milost, když boháči jsou úspěšní a vede se jim dobře, ale životem si jisti být nemohou. Dnes mohou mít postavení, jistotu, ale Boží oko je sleduje.
23***
24Chvíli se hřejí na výsluní moci, ale vzápětí je po nich veta, jako po každém obyčejném smrtelníkovi.
25Nemám snad pravdu? Ať někdo zkusí dokázat, že lžu!"