Job 24
1 Proč Bůh konečně nevystoupí, aby nastolil spravedlnost? Proč nechává své věrné čekat celou věčnost?
2 2-3 Darebáci a zloději si mnou ruce, nestydí se okrádat ani vdovy a sirotky.
3 ***
4 Chudáka odkopnou z cesty, když včas neuhne.
5 Jako osel bez pána musí si nuzák shánět živobytí, jeho děti paběrkují v pustinách.
6 Musejí dřít na cizím poli, sklízet úrodu pro darebáky.
7 V chladné noci se nemají čím přikrýt,
8 promáčeni deštěm se třesou někde v jeskyni na studené skále.
9 Vydřiduchové utrhnou mámě sirotka od prsu jako zástavu za své půjčky.
10 Proto chodí chudák polonahý, hladový snáší bohatým úrodu.
11 Z oliv jim lisuje olej, který nesmí ochutnat, z hroznů víno, kterého se nenapije.
12 Z měst stoupá křik hladových a oloupených, Bůh však neodpovídá.
13 Zlosynové se bouří proti světlu, nezajímá je pravda a právo.
14 14-15 Vrahové číhají za úsvitu na bezbrannou oběť, noční tmou se plíží zloději a cizoložníci, 'Nikdo nás neuvidí,' říkají a nasazují si škrabošky.
15 ***
16 V noci se vloupávají a ve dne vyspávají, světlo není jejich přítel.
17 Jejich dnem je temná noc, tma nejlepším spojencem.
18 Ale jejich konec uhodí z čistého nebe -budou shledáni lehcí, jejich majetek přijde vniveč a vinice zpustnou.
19 Smrt je pohltí jako se sníh rozplyne v ohni.
20 Ani vlastní matka na ně nevzpomene, až si na nich budou pochutnávat červi. Budou zlomeni, roztříštěni napadrť jako strom poražený uragánem.
21 Nemají soucit s vdovou, zneužívají osamělosti bezdětné.
22 22-23 Je to jen Boží milost, když boháči jsou úspěšní a vede se jim dobře, ale životem si jisti být nemohou. Dnes mohou mít postavení, jistotu, ale Boží oko je sleduje.
23 ***
24 Chvíli se hřejí na výsluní moci, ale vzápětí je po nich veta, jako po každém obyčejném smrtelníkovi.
25 Nemám snad pravdu? Ať někdo zkusí dokázat, že lžu!"