Job 23
1 Jóbova odpověď:
2 "Pořád si myslím, že jsem si nezasloužil tak krutý trest. Je snad můj nářek vzpourou?
3 Kdybych tak věděl, kde sídlí Bůh a jak se tam dostanu!
4 4-5 Řekl bych mu, jak to všechno vidím já. On by se k tomu vyjádřil a já bych mu snad porozuměl.
5 ***
6 Nevěřím, že by mě prostě umlčel svou převahou. Určitě by mě vyslechl s pochopením.
7 Proč by nedovolil upřímnému a poctivému před ním se obhájit, jestliže je spravedlivý soudce?
8 Ale ať ho hledám jak hledám, nemůžu ho najít.
9 Vpravo nebo vlevo, na sever nebo na jih, nikde po něm ani stopy.
10 Zato on o mně určitě ví docela všecko, a z jeho vyšetřování vyjdu čistý jako ryzí zlato.
11 Vždycky jsem se držel jeho cest, neuhnul jsem napravo ani nalevo.
12 Jeho příkazy jsem ctil a jeho slovo mi bylo vzácnější než chleba.
13 On však svůj názor na mě nezměnil; vždyť kdo by ho k tomu mohl přinutit? Co si umínil, to taky provede.
14 Má se mnou svůj záměr, tak jako vždy a já s ním nepohnu.
15 Proto se tak bojím, co by ještě mohlo přijít. Stačí pomyslet, co se už stalo, a padá na mě hrůza.
16 Bůh zlomil všechnu mou odvahu, bojím se ho.
17 Nebojím se smrti ani temnot, které mě čekají, ale Boha se bojím víc než kdy předtím.