1Nebeské bytosti se znovu shromáždily před Hospodinem a satan byl opět mezi nimi.
2Hospodin se ho otázal: "Odkud přicházíš?" Satan odpověděl: "Procházel jsem zemi a prohlížel si ji."
3Tu se Hospodin zeptal: "Všiml sis mého služebníka Jóba? Ne má na světě sobě rovného, ctí Boha a straní se všeho zlého. A to i přesto, že jsem ti dovolil oloupit ho bez příčiny o všechno, co měl."
44-5 "Kůži za kůži," odpověděl satan. "Vlastního života si člověk cení nadevšecko. Jen se dotkni jeho těla a do očí tě prokleje!"
5***
6"Budiž," odvětil Hospodin, "dělej si s jeho tělem co chceš, ale na život mu nesahej."
7S tímto svolením satan odešel a hned postihl Jóba ošklivými vředy na celém těle.
8Svědily tak, že se Jób škrabal starým střepem, vyhrabaným na smetišti.
9Manželka nad ním vrtěla hlavou: "Jak můžeš uctívat Boha, který na tebe tohle všechno dopustil? Tak za to Bohu zase pěkně poděkuj!"
10On však odpověděl: "Jak můžeš mluvit tak bezbožně? Copak máme právo přijímat od Boha jen příjemné věci a nepříjemné odmítat?" Ani v tomto trápení se Jób vůči Bohu neprohřešil jediným slovem.
11Když se o Jóbově neštěstí doslechli tři jeho přátelé, sešli se u něho, aby ho potěšili. Byli to Elífaz Témanský, Bildad Šúchský a Sófar Naamatský.
12Našli Jóba tak zuboženého, že ho nejdřív vůbec nepoznali. Pak vykřikli zděšením a propukli v pláč. Na znamení účasti roztrhli své oděvy a hlavu si posypali popelem.
13Pak se posadili kolem Jóba a sedm dní a nocí mu dělali mlčenlivou společnost, neboť pro tak velké utrpení nedokázali najít vhodná slova.