Job 12
1 Do toho vpadl zase Jób:
2 "No ovšem, vy jste ti praví, s vámi vymře všechna moudrost!
3 Jako bych tohle všechno nevěděl stejně dobře jako vy!
4 Nakonec se mi i přátelé vysmívají, protože Bůh přestal odpovídat na mé modlitby, ačkoli se necítím vinen.
5 Když se někomu dobře vede, to se hned povyšuje nad chudáka, který je na dně.
6 Ale i zlodějům a darebákům se vede dobře; především těm, kdo Bohu "koukají do karet" a dobře rozumí, co Bůh dělá. Těm, kdo i Bohu umí poradit. Je to snad důkaz, že Bůh je na jejich straně?
7 7-9 Rozhlédni se kolem sebe a pouč se. Pozoruj dobytek, ptáky v povětří, ryby v moři, rostliny na zemi: není to všechno dílo Boží?
8 ***
9 ***
10 Všechno živé je v jeho rukou, i každé naše nadechnutí.
11 Jako jazyk rozeznává chuť, tak ucho rozlišuje slova a rozum jejich smysl.
12 Je pravda, že s věkem přibývá zkušeností a vědomostí?
13 Pravá moudrost je jen u Boha. Jen on ví, co dělá a proč.
14 Kdo znovu postaví, co Bůh zbořil? Kdo otevře člověka, kterého on zavřel?
15 Když zadrží déšť, země se změní v poušť. Když pošle příval, odplaví břehy.
16 Všechna moc a moudrost je jeho, vládne podvodníkům stejně jako podvedeným.
17 Rádce a soudce odhaluje jako hlupáky,
18 z králů činí otroky a z otroků krále.
19 Knížata odvádí do zajetí, mocné svrhuje do prachu,
20 umlčuje rady moudrých, starce zbavuje soudnosti.
21 Urozené zahrnuje opovržením, moc vládců obrací vniveč.
22 Odhaluje tajné věci, rozhání i temnotu smrti.
23 Dává povstat národům a přivádí je zas k pádu, dopřává jim vzestup a vzápětí je vymaže z mapy světa.
24 Zatemňuje rozum státníků, takže tápou v slepých uličkách
25 a jako opilci se bezmocně potácejí.