Bible

1 Přijď a dej poznat svým protivníkům, s kým mají tu čest, aby se celé národy před tebou chvěly, jako suché klestí v plamenech ohně a jako vroucí voda v plamenech ohně. 2 Neboť když jsi na zemi konal úžasné věci, které jsme neočekávali, třásly se před tebou strachem i hory. 3 Odedávna nikdo nikdy neslyšel ani neviděl žádného jiného Boha mimo tebe, který by jednal ve prospěch těch, kdo se na něj spoléhají. 4 Přicházíš na pomoc všem, kdo s radostí konají dobro a nezapomínají na tebe ve všem, co dělají. Když jsme se jim však neustále bránili, nechal jsi nás nést zhoubné důsledky vlastního rozhodnutí. Můžeme ještě vůbec doufat v záchranu? 5 Všichni jsme se poskvrnili nepravostmi a veškeré naše spravedlivé činy spíše připomínají špínu. Všichni jsme jako suché listy, s nimiž si pohrává vichřice špatnosti. 6 Nikdo tě nehledá a nedrží se tvých rad, neboť jsi se od nás odvrátil a nechal nás skomírat pod tíhou našich vlastních vin. 7 Přesto jsi však, Hospodine, stále naším Otcem. My jsme hlína a ty jsi hrnčíř a my všichni jsme dílem tvých rukou. 8 Nenechávej nás, Hospodine, trpět víc, než sneseme, a netrestej nás za naše viny věčně. Prosíme tě, slituj se nad námi, vždyť jsme tvůj vyvolený národ. 9 Na místě tvých posvátných měst jsou dnes trosky a pustina a dokonce i z Jeruzaléma zůstaly jen opuštěné rozvaliny. 10 Náš nádherný a svatý chrám, v němž tě uctívali už naši předkové, vyhořel a lehl popelem a veškeré naše poklady vzaly za své. 11 Cožpak ani po tom všem, Hospodine, nezasáhneš? Budeš stále mlčet a dovolíš, aby nás důsledky našich vin zničily?