1Volej, co ti síly stačí, hlasem silným jako zvuk polnice vytkni mému lidu všechny jeho nepravosti a nic nezamlčuj.
2Den za dnem mě chodí uctívat a zdánlivě se zajímají o mou vůli. Vypadají jako národ, který koná jen to, co je správné, a drží se nařízení svého Boha. Žádají mne o spravedlnost a na oko si přejí, abych jim byl nablízku.
3Ptají se mne, proč se vlastně postí, když si toho nevšímám a proč se přede mnou pokořují, když tomu nevěnuji pozornost. Vždyť v den, kdy držíte půst, si stejně děláte, co chcete a zbídačujete své dělníky.
4Výsledkem vašich postů jsou jen hádky a spory, které mnohdy končí rvačkou. Nemůžete se postit tak, jako to děláte dnes a očekávat, že vyslyším vaše volání.
5Cožpak to je půst, o jaký stojím? Jeden den si hrát na pokorného a nic víc? Klopit hlavu jako zvadlé rákosí, ležet v pytlovině a na popelu? Tomu říkáte postní den, který se mi jako Hospodinu má líbit?
6Není snad smyslem postu, který si přeji, zlomit pouta nespravedlnosti a snímat břemena, která člověka tíží? Navracet utlačovaným svobodu a zotročeným vrátit naději?
7Neznamená to snad dělit se o jídlo s hladovějícími a přístřeší poskytovat vyhnancům a chudým pocestným? Oblékat nuzné, kterým nezbývá na oděv, a neodvracet se od vlastní rodiny a národa?
8Když takto budete jednat, potom budete skutečným světlem světu a brzy se zhojí všechny vaše bolesti a rány. Tehdy vás bude provázet spravedlnost a Hospodinova přízeň vás obklopí ze všech stran.
9Když mi pak předložíte své prosby, odpovím vám, a požádáte-li mne o pomoc, budu vám nablízku. Jestliže skoncujete s utlačováním ostatních, s pomluvami, vyhrožováním a zákeřným obviňováním,
10prokážete-li štědrost hladovějícím a uspokojíte potřeby utiskovaných, potom se kolem vás rozhostí skutečné světlo a změní okolní temnotu v pravé poledne.
11Jako váš Hospodin vás vždy povedu, dám vám všechno, co potřebujete, i když půjdete vyprahlou krajinou, a budu se starat o vaše zdraví. Váš národ bude jako dobře zavlažovaná zahrada či jako pramen, který nikdy nevysychá.
12Vaše děti z rozvalin vystaví izraelská města, na starobylých základech vystavějí města nová. Budou mít pověst stavitelů a obnovovatelů zbořenin.
13Jestliže přestanete porušovat sobotní odpočinek, a dělat si v tento posvátný den, co se vám právě hodí, stane-li se vám sobota potěšením a budete ji chovat ve vážnosti a úctě, jestliže ji budete respektovat a nepromarníte ji tím, že povedete plané řeči,
14potom se budete těšit a radovat z mé přítomnosti a já sám, váš Hospodin, dohlédnu, aby vám vaše země, kterou jste zdědili po svém praotci Jákobovi, poskytovala hojnost všeho, co si budete přát. To vám jako váš Hospodin slibuji.