1Hospodin řekl: Raduj se, Jeruzaléme, a zpívej! Byl jsi jako neplodná žena, která nikdy nepřivedla na svět děti ani nepoznala porodní bolesti. Nyní však jásej a zpívej štěstím, neboť i navzdory své samotě budeš mít více potomků než vdaná žena.
2Radím ti, abys posunul své hranice, rozšířil své brány, zvětšil rozlohu území a posílil své hradby.
3Rozrosteš se do všech směrů a tvoji občané vypudí obyvatele cizích národů a znovu vybudují opuštěná města.
4Už se neboj, Jeruzaléme, nikdo tě nezostudí. Nemusíš mít strach ani z hanby či ponížení. Zapomeneš na potupu, kterou jsi dříve prožil a již nikdy si nevzpomeneš na útrapy svého osamocení.
5Vždyť tvým manželem jsem já, samotný Stvořitel, všemocný Hospodin, svatý Panovník Izraele a tvůj Vysvoboditel, který je Bohem celého světa.
6Jako tvůj Hospodin tě opět vyvedu z tvé samoty a nesnází jaké prožívá mladá žena, kterou opustil její manžel.
7Vzdal jsem se tě jen na okamžik, ale o to více se slituji a přivedu tě zpět.
8Rozhněval jsem se a na chvíli jsem se od tebou odvrátil, ale kvůli své věčné laskavosti se nad tebou slituji, neboť jsem tvůj Hospodin a vysvoboditel.
9Stejně jako v době, kdy žil Noe, a já jsem přísahal, že zemi již nikdy nepostihne taková potopa, i nyní přísahám, že se na tebe již nikdy znovu nerozhněvám.
10I kdyby se hory otřásaly a pahorky se hýbaly sem a tam, mou neochvějnou lásku k tobě nic neohrozí a smlouvu o pokoji, kterou jsem s tebou jako tvůj laskavý Hospodin uzavřel, nikdy nic nezruší.
11Ach, Jeruzaléme, jsi město ošlehané vichřicemi, jež nezná klid. Já tě však znovu vybuduji z drahokamů na safírových základech.
12Tvá cimbuří vystavím z rubínů a tvé brány i celé hradby ze třpytivých drahokamů.
13Já sám, tvůj Hospodin, budu učit všechny tvé obyvatele a přinesu jim nevídaný klid.
14Naučím tě spravedlnosti a vzdálím od tebe veškeré násilí, takže se nebudeš muset ničeho bát. Strach nadobro odejde a již nikdy se k tobě nepřiblíží.
15A jestliže se proti tobě přece jen někdo postaví, nepošlu ho já, a proto ti podlehne každý, kdo na tebe zaútočí.
16Vždyť jsem to já, kdo stvořil kováře, který rozdmýchává oheň ve výhni a kuje železné zbraně tak, aby se s nimi dobře bojovalo. A byl jsem to opět já, kdo stvořil tvého protivníka, aby tě poplenil.
17Avšak žádná ze zbraní, kterou proti tobě vyrobili, nevydrží a vy umlčíte ústa všech, kteří vás obviňují. To všechno vám navíc jako svým služebníkům dám dědičně, abych vám vynahradil vaše utrpení.