1Uvěřil někdo našemu poselství? Komu Hospodin odhalil svou moc?
2Jeho služebník vyrostl jako křehká ratolest s kořeny ve vyprahlé zemi. Neoplýval krásou ani vznešeností, kterou by nás mohl přitáhnout. Nebylo na něm nic, po čem lidé prahnou.
3Proto jím pohrdali a zavrhli ho. Údělem toho muže byl jen zármutek a neustálé utrpení. Opovrhovali jsme jím a nevážili si ho. Každý z lidí od něj odvracel svou tvář.
4On však přesto na sebe vzal naši slabost a nesl naše soužení. Zatímco my jsme se domnívali, že ho tak postihl a ztrestal Bůh,
5on trpěl za naše vlastní provinění a klesal pod tíhou našich nepravostí. Vzal na sebe odplatu za naše špatnosti, aby nám přinesl pokoj. Uzdravil nás svými ranami a utrpením.
6Všichni jsme bloudili jako ztracené ovce a každý z nás si dělal, co se mu zachtělo. Na něj však Hospodin vložil zlo a provinění všech nás.
7Ačkoliv trpěl a snášel příkoří, ani slovem neprotestoval. Když ho vedli jako beránka na porážku, byl zticha jako ovce před střihači a svá ústa neotevřel.
8Zajali ho a odsoudili k smrti. Komu z lidí by záleželo na tom, že tento člověk přišel o život kvůli jejich proviněním?
9Potom jej jako zločince pohřbili, do hrobu bohatého muže uložili, přestože nevyslovil jediné lživé slovo.
10Jeho utrpení a smrt však byly součástí Božího plánu, a protože jej Hospodin obětoval za naše viny, navrátil mu život a jednoho dne spatří zástupy jeho následovníků. Hospodinův služebník dovede Boží záměr ke zdárnému konci.
11Zakusil nesmírné vnitřní utrpení, ale připravil světlou budoucnost, která ho naplní štěstím. Svým činem navrátí tento spravedlivý služebník spravedlnost mnoha lidem, jejichž špatnosti vzal na sebe.
12Proto jej Hospodin vyvýší nad všechny ostatní, aby spolu s nespočetnými zástupy lidí sdílel svou radost a štěstí. Vždyť položil svůj vlastní život a zemřel jako nějaký provinilec. Vzal na sebe nepravosti všech lidí a stal se prostředníkem těch, kdo se provinili.