1Nyní poslouchejte, všichni, kdo usilujete o spravedlnost a hledáte mě, svého Hospodina. Pohlédněte na hluboký a pevný základ, ze kterého jste vzešli.
2Podívejte se na svého praotce Abrahama a jeho ženu Sáru, která vás v bolestech přivedla na svět. Když jsem Abrahama povolal, byl úplně sám, ale já jsem mu projevil svou přízeň a dopřál mu mnoho potomků.
3Jsem váš Hospodin a opět celému Izraeli požehnám. Slituji se nad jeho troskami a svou zpustošenou zemi proměním v rajskou zahradu. Ta se pak naplní radostí a štěstím a rozezní se vděčností a jásavým zpěvem.
4Slyš, Izraeli, můj vyvolený národe, vydám zákon a má spravedlnost přinese světlo celému světu.
5Má spravedlnost se již kvapem blíží a s ní přichází vysvobození. Svou vlastní rukou obhájím právo národů. S nadějí ke mně budou vzhlížet i obyvatelé ostrovních zemí.
6Pozvedněte svůj zrak k nebi a pohleďte také dolů k zemi. Zatímco nebesa se rozplynou jako dým, země zvetší jako obnošený šat a její obyvatelé zahynou jako mouchy, má záchrana bude věčná a má spravedlnost nikdy neskončí.
7Slyšte mě i vy, kdo znáte spravedlnost a nosíte v srdci můj zákon. Nemějte strach z posměchu lidí a nebojte se jejich urážek,
8neboť takoví zaniknou a zmizí jako oděv sežraný moly. Zahynou a stanou se potravou červů. Má spravedlnost je však věčná a přináší vysvobození ve všem dobách.
9Hospodine, povstaň a ukaž svou sílu jako kdysi za dnů našich předků. Cožpak jsi to nebyl ty, kdo rozprášil Egypt a zasadil mu smrtelnou ránu?
10Nebyl jsi to snad ty, kdo vysušil hluboké vody moře a vytvořil na jeho dně cestu, aby zachránění mohli přejít na druhou stranu?
11Hospodinův vysvobozený lid se vrátí a s jásotem vejde do Jeruzaléma. Z každého z nich bude zářit věčná radost a štěstí a zármutek i nářek uprchnou.
12Jsem zde, abych vás utěšil. Proč máte strach z obyčejných smrtelníků, kteří stejně jako tráva nemají dlouhého trvání?
13Zapomínáte, že jsem Hospodin a Stvořitel, který rozepjal nebesa a položil základy země, a proto žijete v neustálém strachu před hrozbou nepřátel, jejichž napadení se obáváte. Ale kde jsou ti vaši protivníci?
14Již brzy vás propustím ze zajetí na svobodu. Nezahynete v žaláři ani nebudete trpět hladem.
15Neboť já jsem Hospodin, váš všemocný Bůh, který dokáže rozbouřit moře a rozpoutat vlnobití.
16Vložil jsem svá slova do vašich úst a chráním vás stínem své dlaně. Jsem to já, kdo rozepjal nebesa a položil základy země, To já jsem Izraelce nazval svým lidem.
17Probuďte se a vstaňte, obyvatelé Jeruzaléma. Vy, kterým dal Hospodin nést důsledky vlastních provinění a pít kalich hořkosti vaší nepravosti až do dna. Pohár, po kterém se lidem podlamují kolena.
18Nikdo z vás nedokázal své město ochránit ani mu podat pomocnou ruku.
19Postihla vás dvojí pohroma, kdo vás nyní potěší? Všude kolem je jen zkáza, hlad a zbraně nepřátel, kdo vám bude oporou?
20Vaši bojovníci padli vysílením a leží na rohu každé ulice jako antilopa chycená v síti. Hospodin je zbavil své přízně a nechal je napospas nepřátelům.
2121-22 Stihla vás pohroma a hrůza, točí se vám hlava, ale z vína to není. Proto nyní dobře poslouchejte, co vám říká Panovník Hospodin, Bůh, který chrání svůj lid: Vidíte? Vzal jsem vám z rukou kalich, který vás srazil k zemi, pohár mé odplaty, ze kterého již nikdy nebudete muset pít.
22***
23Vložím ho do rukou vašich utlačovatelů, kteří vás považovali za rohožku u svých nohou. Museli jste před nimi padnout na zem a oni po vás šlapali jako po obyčejné zemi.