1Dále Izajáš píše: Zazpívám vám píseň o svém příteli a jeho vinici: Můj přítel měl vinici na úrodné stráni.
2Nejprve pro ni připravil půdu, zbavil ji kamenů a potom ji osázel nejlepšími druhy vín. Vystavěl na ní strážnou věž a připravil lis na uzrálé plody. Čekal a těšil se na dobrou úrodu, ale hrozny, které se na vinici urodily, byly odporné a nedaly se jíst.
3Můj přítel říká: Vstaňte obyvatelé Jeruzaléma i celého Judska a sami vyneste rozsudek mezi mnou a mou vinicí.
4Co víc jsem měl pro svou vinici udělat a já jsem to neudělal? Proč mi vydala jen trpkou úrodu, když jsem se těšil dobré víno?
5Řeknu vám nyní, co se svou vinicí udělám. Strhnu zeď, kterou jsem ji ohradil, a nechám svou vinici zničit a rozdupat.
6Udělám z ní pustinu, kterou nikdo nebude obdělávat, a poroste na ní jen trní a bodláčí. Zakážu oblakům, aby ji smáčely deštěm.
7Tou vinicí Všemocného Hospodina, zahradou, na kterou se tolik těšil, jste vy, Izraelci, a také všichni obyvatelé Judska. Očekával, že uvidí právo a spravedlnost, ale spatřil jen krveprolití a uslyšel zoufalé volání lidské bídy.
8Běda všem, kdo hromadíte majetek a zabíráte veškerou půdu. Jednáte, jako kdyby jste byli na světě sami, zatímco ostatní nemají kde žít.
9Poslouchejte, co mi oznámil Všemocný Hospodin: "Ať jsou jejich domy jakkoliv velké a přepychové, zpustnou a zůstanou prázdné.
10Rozsáhlé vinice přinesou jen pár zrnek hroznů a osetá pole urodí sotva hrstku obilí.
11Běda všem, kdo už od časného rána holdují alkoholu a neustanou dokud je pozdě večer víno úplně neskolí.
12Pořádají bujaré hostiny a za zvuku opojné hudby se oddávají nevázanému pití a veselí. Vůbec je nezajímá, co na to Hospodin, a všechna jeho slova jsou jim úplně lhostejná.
13Ale právě proto, že jsou tak nepoučitelní, Hospodin vypoví Izraelce z jejich země. I ti nejvýše postavení pak budou trpět hladem a celé zástupy lidí připraví o život palčivá žízeň.
14Hroby už se hladově olizují a otvírají své chřtány dokořán. Pohltí všechny vznešené i davy prostých lidí se všemi výtržníky a rozmařilci.
15Každého domýšlivce Hospodin naučí pokoře a srazí pýchu opovážlivců až k zemi.
16Všemocného Hospodina však vyvýší jeho spravedlnost a všichni uvidí, že Bůh je spravedlivý a svatý.
17Jeho ovce se pak budou pást i tam, kde dříve stála vznosná sídla bohatých a mocných.
18Běda všem, kdo na provazech lži za sebou táhnou své nepravosti a viny,
19těm, co říkají: Pán Bůh by si měl pospíšit a namísto řečí taky něco udělat, ať konečně vidíme, co dokáže. Jen ať pěkně všechny ty své hrozby splní a uvidíme, kdo z koho.
20Běda všem, kdo omlouvají a podporují špatnost a dobré věci prohlašují za zlé, těm, kdo zaměňují černé a bílé a vydávají hořké za sladké.
21Běda také těm, kdo spoléhají na svou vlastní moudrost a myslí si, že jsou nejchytřejší na světě.
22Zkáza čeká i na ty, kdo se hojně opájejí vínem a soutěží, kdo vypije víc.
23Padnou všichni, kdo za úplatek přehlížejí vinu, zatímco právo nevinných je nezajímá.
24Zaniknou jako kořeny, jež shnijí, a květy, které odvane vítr jako prach. Zmizí stejně jako sláma a suchá tráva, kterou pohltí plameny ohně, neboť odmítli zákon Všemocného Hospodina a pohrdli slovy svatého Boha Izraele.
25Proto Hospodin ukáže svůj spravedlivý hněv a na hlavu jim nechá dopadnout jejich vlastní viny. Hory se budou třást a ulice se pokryjí těly mrtvých. Ale ani to Hospodina nepřiměje, aby své rozhodnutí změnil.
26Hvizdem pozve daleké národy, až z nejvzdálenějších končin země. A jejich vojska přispěchají rychleji, než by se kdo nadál.
27Nebudou znát únavu a nikdy nezakolísají. Nezastaví se, aby si odpočinuli, a spánek jim bude cizí. Výstroj jim všem padne jako ulitá a nikdo z nich nepřijde ani o řemínek u sandálu.
28Hroty jejich šípů budou ostré a luky pevně napjaté. Jejich koně budou mít kopyta jako z křemene a kola jejich vozů budou rychlejší než vítr.
29Přitáhnou s řevem jako mladí lvi a s rachotem odtáhnou svou kořist, kterou jim již nikdo nikdy nevyrve.
30Nad svým úlovkem zaburácejí jako rozbouřené moře. Kdokoliv pak pohlédne na izraelskou zem, uvidí jen temnotu a zkázu pod zčernalým nebem.