Bible

1 Jednoho dne řekl Bůh Izajášovi: Potěšte můj lid a dodejte mu odvahy! 2 Něžně oznamte obyvatelům Jeruzaléma, že jejich těžké časy skončily a že jejich provinění je odčiněno. Vždyť se jim za jejich nepravosti dostalo ode mne více než dvojnásobné odplaty. 3 Slyšte! Někdo volá: Připravte a vyrovnejte na poušti cestu pro Hospodina, svého Boha! 4 Zaplňte všechna údolí a snižte všechny kopce a hory. Vyrovnejte každou nerovnost a z rozeklaných míst udělejte pláně. 5 Potom se zjeví Hospodinova sláva a celé lidstvo ji společně uvidí. Vždyť to vlastními ústy oznámil sám Hospodin. 6 Hlas mne vybídl: Volej! Ale co mám volat? zeptal jsem se. Oznam všem toto poselství: Všichni lidé jsou jako tráva a jejich sláva je polní kvítí. 7 Tráva uvadá a květy opadají, neboť Hospodin je ovane svým dechem. Lidé opravdu nejsou nic víc než tráva, 8 která usychá, a kvítí, jež vadne. Slovo našeho Boha je však věčné. 9 Vy, kdo přinášíte na Sijón do Jeruzaléma dobré zprávy, vystupte na vysokou horu a pozvedněte svůj hlas. Volejte hlasitě a bez obav a oznamte judským městům, že se blíží jejich Bůh! 10 Jen pohleďte, Panovník Hospodin přichází se svou mocí, aby se vlastní rukou ujal vlády. Podívejte se, přináší s sebou slibovanou odměnu a všechno ztracené vynahradí. 11 Pečuje o své stádo jako pastýř. Shromažďuje ovečky do své náruče a nosí je blízko u srdce. Něžně pečuje o ty, které čekají mláďata. 12 Kdo svou dlaní odměřil vody světa a šíří své ruky vyznačil nebesa? Kdo drží pohromadě všechen pozemský prach a zvážil hory a kopce na vahách? 13 Kdo dokáže porozumět záměrům Hospodina nebo mu dokonce udílet své rady? 14 S kým se Hospodin radil, aby nabyl moudrosti, a kdo ho naučil spravedlivě jednat? Kdo mu předal své poznání nebo mu ukázal cestu k porozumění? 15 Všechny národy jsou jen jako jediná kapka ve vědru vody a neváží víc než prach, který pokrývá misky vah. Ostrovy země jsou pro Hospodina jen nepatrná zrníčka písku. 16 V celém Libanónu není dost dřeva na takový oheň na oltáři a ani všechna jeho zvířata nestačí na takovou oběť, které je Hospodin hoden. 17 Ve srovnání s ním národy celé země nejsou ničím, nemají žádnou cenu a jsou méně než nic. 18 S kým tedy hodláte Boha srovnávat? Jak a čím ho chcete napodobit? 19 Ať už vytvoříte cokoliv, bude to vždy jen práce lidských rukou, kterou zlatník pokryje zlatem a ozdobí stříbrnými řetízky. 20 Chudáci, kteří si nic takové nemohou dovolit, pak sáhnou alespoň po dřevě, které netrouchniví, vyhledají zručného řezbáře a nechají zhotovit napodobeninu, která bude jen nehybně stát. 21 Cožpak to nevíte? Nikdy jste o tom neslyšeli? Nehovoří se o tom snad už od samotného počátku? Cožpak jste to od založení země ještě nepochopili? 22 Hospodin má svůj trůn vysoko nad zemí a její obyvatelé jsou jen jako luční kobylky. On rozprostírá nad zemí nebesa jako modrý baldachýn, jako prostorný stan k obývání. 23 Má moc přivést vládce a mocné tohoto světa na mizinu a rozptýlit je jako mlhu. 24 Sotva byli dosazeni na trůn a jejich moc začala růst, jen zapustili kořínky v zemi, už pod závanem jeho dechu vadnou a odlétají jako plevy hnané divokým větrem. 25 "S kým mě tedy chcete srovnávat? Kdo je mi roven?" ptá se svatý Bůh. 26 Pozvedněte svůj zrak a pohlédněte k nebi. Kdo to všechno stvořil? Ten, kdo rozsvěcuje všechny hvězdy ve vesmíru a každou z nich zná jménem. Díky jeho veliké moci a nezměrné síle nikdy žádná neschází. 27 Proč naříkáte, Izraelci, a stěžujete si, že Hospodin neví, co se s vámi děje, Proč si myslíte, že váš Bůh přehlíží vaši situaci? 28 Cožpak nevíte? Nikdy jste o tom neslyšeli? Vždyť Hospodin je věčný Bůh, Stvořitel všech končin země. Neví, co je to únava, ani vyčerpání a nikdo nedokáže změřit hloubku jeho moudrosti. 29 Vyčerpaným dodává sílu a je zdrojem odvahy slabých. 30 Dokonce i na mladíky dopadá únava a slábnou, stejně tak mladí muži klopýtají a padají. 31 Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, dostávají novou sílu. Vznášejí se jako orlové, běží, ale necítí únavu, kráčejí a nejsou vyčerpáni.