1'Navraťme se zpátky k Hospodinu. Vždyť to byl on, kdo nás rozsápal jako lev. Jistě nás tedy také jedině on vyléčí. Zranil nás, ale určitě nám i ováže rány.
2Jistě neuplynou ani tři dny a Hospodin nás znovu postaví na nohy, abychom opět mohli žít v jeho přítomnosti.
3Poznávejme tedy našeho Hospodina. Všechno své úsilí věnujme tomu, abychom jej skutečně poznali. Tak jistě, jako každé ráno vychází jitřenka, se nám potom Hospodin sám ukáže. Jako každý rok s železnou pravidelností přicházejí jarní přívaly dešťů, tak jistě k nám přijde i on.'
4Co jiného s vámi Efrajimovci a Judovci mohu dělat? Vždyť váš vztah ke mně je nestálý jako ranní opar. Je jako rosa, která každé ráno pod paprsky slunce zmizí.
55-6 Právě proto jsem vás vždy varoval ústy proroků a ubíjel vás svými slovy. Doufal jsem, že z mých soudů nad vámi konečně pochopíte, že po vás nechci oběti, ale milosrdenství. Než abyste pro mě pálili dary, je lepší zakoušet moji blízkost.
6***
7Vy jste však stejně jako už kdysi Adam porušili naši smlouvu a zradili jste mne.
8Gileád se stal městem krvavých zločinů a nepravostí páchaných na každém kroku.
9Dokonce i sami kněží se sdružují do pokoutních spolků. Na cestě do Šekemu ze zálohy přepadávají své oběti a páchají ty nejhorší zločiny.
10Jak strašný je pro mne pohled na celý Izrael. Efrajimovci se oddávají prostituci a strhávají ke stejným ohavnostem i potomky Izraele.
11V den, kdy přijde zúčtování, však plody své nepravosti budou sklízet i potomci Judovi.