Hosea 5
1 1-2 Nyní proto slyšte, kněží. Pozorně naslouchejte všichni vůdcové Izraelců i vy příslušníci královského rodu, neboť proti vám bylo vzneseno obvinění. Stali jste se svému lidu v Mispě a na Táboru osidlem a nastražili jste na něj svým odpadlictvím hlubokou past. Já vás však za to všechny spravedlivě ztrestám.
2 ***
3 Dobře vím o všech Efrajimových skutcích a ani Izrael přede mnou nic neutají. Efrajimova nepravost se jako morová nákaza rozšířila po celém Izraeli.
4 Jejich zlé skutky všechny lidi zavedly tak daleko, že pro ně už není cesty zpět k Bohu. Jsou zcela ovládnuti mocí zla a nikdo z nich už Hospodina nezná.
5 Jejich povýšená pýcha se jim však stane osudnou a obrátí se proti nim. Nepravosti Izraelců a Erajimovců způsobí jejich neodvratný pád, který se nakonec nevyhne ani Judovcům.
6 Potom se konečně vypraví se svými obětními stády hledat Hospodina, ale nikde ho nenaleznou. Příliš se už od nich vzdálil.
7 Zradili jej a zplodili syny, kteří jsou mu již zcela cizí. Proto dříve, než by se kdo nadál, všichni i se svým bohatstvím zaniknou.
8 Trubte a křičte v Gibeji, v Rámě a v Bét-ávenu na poplach. Zburcujte celou zemi Benjamínovců.
9 V den, kdy opět zvítězí spravedlnost se Efrajimovci stanou pouhou pustinou, jež bude úděsnou výstrahou všem Izraelcům.
10 Judští vůdcové si zase bezostyšně posunují hranice spravedlnosti, kam až se jim zachce. Proto je zaleji přívaly svého hněvu a podrobím je spravedlnosti.
11 Naložím tak s Efrajimovci proto, že slepě věřili žvástům falešných bohů.
12 Zničím Efrajimovce tak, jako moli ničí šat a postihnu Judovce jako rozkladná hniloba.
13 13-14 Když potom Efrajimovci i Judovci uvidí svou bídu a své otevřené rány, obrátí se Efrajimovci o pomoc k asyrskému králi. Ten jim však nijak nepomůže, neboť já se na Efrajima i na Judu vrhnu jako lev na svou kořist. Rozsápu je a nechám je pohozené ležet. Zmocním se jich a nenajde se nikdo, kdo by jim mohl jakkoliv pomoci.
14 ***
15 Vrátím se pak do míst, kde přebývám, a nebudu se k nim znát až do té doby, kdy si přiznají a pochopí svou vinu a začnou mne znovu opravdově hledat. Teprve až na ně dolehne soužení, se totiž rozpomenou a řeknou: