Genesis 43
1 Stejně neústupný jako Jákob byl však i hladomor v Kenaanu.
2 Když po čase spotřebovali všechno dovezené obilí, požádal otec opět své syny: "Vydejte se znovu do Egypta a přivezte pro nás další obilí."
3 Avšak Juda odvětil: "Ten muž s námi otče nežertoval, když nás varoval, abychom se bez našeho nejmladšího bratra do jeho země nevraceli.
4 Pustíš-li Benjamína s námi, půjdeme a obilí nakoupíme.
5 Nejsi-li však ochoten nám ho svěřit, nikam nepůjdeme, neboť ten muž nám důrazně přikázal, abychom mu bez něj nechodili na oči."
6 Nato se Izrael svých synů rozmrzele a vyčítavě otázal: "Ale proč jste pro všechno na světě tomu muži vůbec říkali, že máte ještě jednoho bratra. Jak jste mohli být tak neopatrní a vůči mně bezohlední?"
7 "Právě na to se nás ale ten muž vyptával," odpověděli bratři. "Chtěl vědět, zda ještě žije náš otec a jestli máme ještě nějakého bratra. Odpovídali jsme jen na to, na co se nás ptal. Nikoho z nás by ani ve snu nenapadlo, že bude chtít, abychom ho přivedli do Egypta."
8 Potom se na Izraele obrátil Juda a prosil ho: "Pusť přece Benjamína se mnou, ať můžeme vyrazit. Nakoupíme obilí a zůstaneme tak všichni na živu. Zachráníme sebe, tebe i naše potomky.
9 Já sám dohlédnu na to, aby se mu nic zlého nestalo a ponesu za něj plnou zodpovědnost. Jestli ti ho v pořádku nepřivedu zpět, ať na mně spočine vina na celý zbytek života.
10 Kdybychom stále neotáleli, byli bychom už dávno nejméně dvakrát zpátky."
11 Nato se otec Izrael zamyslel a řekl: "Když už to tedy tak musí být, nepůjdete jen tak s prázdnou. Vezměte s sebou to nejlepší, co lze v naší zemi získat, a přivezte to tomu muži jako dar. Dejte mu balzám a med, koření, myrhu, pistácie a mandle.
12 Vezměte si rovněž dvakrát tolik stříbra a váčky, které jste našli ve svých pytlích s obilím, vraťte. Jistě se tam dostaly omylem.
13 Vezměte i svého bratra Benjamína a nejkratší cestou se vydejte k tomu muži.
14 Kéž vás provází sám všemohoucí Bůh a přiměje toho muže, aby se nad vámi slitoval a propustil Šimeóna i Benjamína. Osud je ke mně nemilosrdný a nechává mne teď, když odcházíte, zcela samotného bez dětí."
15 Bratři tedy přichystali nejlepší dary, dvojnásobnou částku stříbra, vzali s sebou Benjamína a vydali se na cestu. Když přijeli do Egypta, ihned vyhledali Josefa.
16 Jakmile Josef spatřil, že s sebou přivedli Benjamína, řekl správci svého domu: "Uveď všechny ty muže do mého domu, poraz dobytče a připrav hostinu, neboť dnes v poledne s nimi budu stolovat."
17 Správce je tedy zavedl do Josefova domu a udělal vše, co mu Josef nařídil.
18 Bratři si však Josefovu pohostinnost vyložili zcela jinak a se strachem si mezi sebou říkali: "Jistě nás sem zavedli kvůli tomu stříbru, které jsme našli v pytlích s obilím. Teď nás tady chtějí přepadnout a obvinit nás z krádeže a ze špionáže. Vezmou nám veškerý majetek a z nás udělají své otroky."
19 Proto jakmile vcházeli do Josefova domu, přistoupili k jeho správci
20 20-21 a řekli mu: "Pane, když jsme zde posledně nakoupili obilí a vraceli se domů, každý z nás cestou objevil ve svém pytli všechno stříbro, kterým jsme za obilí zaplatili. Chceme je nyní v plné výši vrátit zpět
21 ***
22 a dalším stříbrem zaplatit za obilí nové. Ani jeden z nás nechápe, jak se to stříbro mohlo do našich pytlů dostat."
23 Nato jim však správce odpověděl: "Všechno je v nejlepším pořádku. Nemusíte se ničeho obávat. To stříbro vám musel do pytlů dát sám Bůh, kterého vy i váš otec uctíváte, neboť dobře vím, že za obilí jste všichni řádně zaplatili." Jakmile domluvil, přivedl k nim jejich bratra Šimeóna.
24 Když je pak všechny uvedl do domu, přinesl jim vodu, aby se po dlouhé cestě umyli a osvěžili, a sám pak nakrmil jejich osly.
25 Prozradil jim také, že budou v poledne stolovat s Josefem, a oni pro něj proto přichystali všechny vzácné dary, jež přivezli s sebou.
26 Když Josef přišel, předali mu je a hluboce se mu poklonili. Josef je přijal a navázal s nimi rozhovor.
27 Nejprve se jich zeptal, je-li jejich otec, o němž posledně hovořili, ještě naživu a jak se mu daří.
28 "Tvůj služebník, náš otec je dosud živ a vede se mu dobře," odpověděli bratři a opět před Josefem padli na kolena.
29 Když se Josef rozhlédl a všiml si i svého jediného vlastního bratra Benjamína, zeptal se: "Tento mladík je tedy váš nejmladší bratr, o němž jste mi vyprávěli?" A bez toho, aniž by čekal na odpověď, dodal: "Kéž je k tobě Bůh laskavý a ve všem ti žehná můj synu."
30 Sotva však domluvil, musel Josef odejít do svého pokoje, neboť ho setkání s bratrem dojalo až k slzám. Nechtěl však, aby ho bratři viděli plakat.
31 Když se uklidnil a umyl si obličej, přišel opět mezi ně a svým služebníkům dal rozkaz, aby nosili na stůl.
32 Kvůli tehdejšímu zvyku, podle kterého Egypťané odmítali jíst s Hebreji, podávali jídlo zvlášť Josefovi, zvlášť jeho bratrům a zvlášť ostatním Egypťanům, kteří s nimi toho dne stolovali.
33 Své bratry dal Josef posadit naproti svému stolu, tak jak se slušelo, v pořadí podle jejich věku. Od nejstaršího po nejmladšího. Když to bratři zpozorovali, strnuli nad tím úžasem.
34 Josef jim nechal servírovat pokrmy přímo ze svého stolu a svému bratru Benjamínovi nechal naložit pětinásobnou porci. Všichni se tak s Josefem dobře najedli a napili.