Genesis 25
1 V té době si našel novou manželku i Abraham. Jmenovala se Ketúra a
2 přivedla Abrahamovi na svět několik dalších potomků: Zimrána, Jokšána, Medána, Midjána, Jišbáka a Šúacha.
3 Jokšán pak zplodil Šebu a Dedána. Dedán se pak stal otcem Ašúrejců, Letúšejců a Leumejců.
4 Midján měl pak syny Éfu, Éfera, Chanóka, Abída a Eldáa. Všichni vyjmenovaní byli tedy potomky Abrahamovy druhé ženy Ketúry.
5 Veškeré své jmění však Abraham odkázal svému synu Izákovi.
6 Ostatním svým potomkům, které zplodil se svými družkami, dal Abraham nemalé dary a poslal je žít na východ, pryč od svého syna Izáka.
7 7-10 V požehnaném stáří sto sedmdesáti pěti let pak Abraham zesnul a jeho synové Izák a Izmael ho pochovali k jeho ženě Sáře v makpelské jeskyni naproti Mamre, na poli, které kdysi Abraham koupil od Efróna, syna Chetejce Sóchara.
8 ***
9 ***
10 ***
11 Po Abrahamově smrti Bůh jeho synu Izákovi požehnal a byl s ním tak, jako býval s Abrahamem. Izák se pak usadil u "Studnice Živého, který mě vidí".
12 Zde je uveden rodokmen Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina egyptská otrokyně Hagar.
13 13-15 Jména Izmaelových synů jsou zároveň jmény jejich rodů: Nebajót, Kédar, Adbeel, Mibsám, Mišma, Dúma, Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma.
14 ***
15 ***
16 Těchto dvanáct Izmaelových synů se stalo zakladateli dvanácti rodů nesoucích jejich jména.
17 Jejich otec Izmael pak zemřel ve věku sto třiceti sedmi let a byl pochován ke svým předkům.
18 Jeho potomci se usadili na východ od Egypta na území od Chavíly až k Šúru směrem k Asýrii. Jak Hospodin kdysi předpověděl, žili všichni Izmaelovi potomci v neustálé neshodě a sváru s okolními kmeny a dokonce i se svými příbuznými a rodinami.
19 Zde je vylíčen příběh potomků Abrahamova syna Izáka:
20 Když bylo Izákovi čtyřicet let, vzal si za manželku dívku z Mezopotámie, dceru Aramejce Betúela, Lábanovu sestru Rebeku. Ačkoliv od jejich svatby uplynulo už mnoho let, stále neměli žádné děti.
21 Izák proto úpěnlivě prosil Hospodina, aby zbavil Rebeku neplodnosti a dopřál jim potomka. Hospodin Izákovy prosby vyslyšel a Rebeka za nějaký čas skutečně otěhotněla.
22 Dvojčata, která nosila pod srdcem, se však v jejím těle začala podivně strkat, téměř jako by spolu zápasila. Rebeka nevěděla, jak si má jejich podivné chování vysvětlit, a tak se otázala Hospodina, co její děti čeká.
23 Hospodin jí odpověděl: "Dva synové, které přivedeš na svět, stanou v čele dvou oddělených soupeřících národů. Jeden národ bude mocnější než druhý, ale starší syn bude přesto sloužit mladšímu."
24 Když pak přišel její čas Rebeka skutečně porodila dva chlapce.
25 Syn, který spatřil světlo světa jako první, měl zvláštní rezavou barvu kůže a byl tak chlupatý, že vypadal, jako kdyby měl na sobě kožíšek. Proto mu také dali jméno Ezau (což znamená Chlupatý).
26 Vzápětí se však narodil i jeho bratr, který nechtěl zůstat o nic pozadu a ten držel Ezaua za patu. Díky tomu pak dostal jméno Jákob (což znamená Uchvatitel). Když oba synové narodili, bylo už Izákovi šedesát let.
27 Chlapci rostli a sílili, ale každý z nich byl úplně jiný. Z Ezaua se stal odvážný lovec, který se spíše než ve stanu zdržoval na polích, lukách a v lese, zatímco jeho bratr Jákob vyrostl v klidného muže, jenž dával přednost teplu rodinného ohně.
28 Izák, který si rád pochutnal na zvěřině, si zamiloval Ezaua, kdežto Rebeka naopak více milovala Jákoba.
29 29-30 Jednoho dne vařil Jákob venku před stanem nějaký pokrm, když tu k němu po dlouhém vyčerpávajícím lovu přišel jeho bratr Ezau a řekl: "Jsem k smrti unavený a vyhladovělý. Dej mi trochu toho načervenalého jídla, ať se najím." Proto ho také pojmenovali Edóm (to je červený).
30 ***
31 Nato mu však Jákob řekl: "Dobrá, dám ti najíst, ale ty mi za to postoupíš své prvorozenství se všemi jeho výsadami."
32 Vyčerpaný Ezau odpověděl: "K čemu je mi moje prvorozenství, když umírám hlady? Klidně si je vezmi pro sebe."
33 Jákob však pokračoval a řekl: "Nestačí to říci jen tak do větru. Odpřísáhni, že to opravdu myslíš vážně." Ezau tedy přísahal a prvorozenství tak postoupil svému bratru Jákobovi.
34 Ten mu za to naložil pořádnou porci čočky, kterou uvařil, a podal mu k ní chléb a vodu. Ezau se dosyta najedl a napil, a aniž si uvědomil, čeho se dopustil a jak své prvorozenství lhostejně promarnil, vstal a odešel.