Genesis 24
1 Hospodin Abrahamovi žehnal a byl ve všem s ním. Avšak roky plynuly a Abraham už byl velmi starý.
2 Zavolal si proto jednoho dne svého služebníka, správce svého domu, a řekl mu:
3 3-4 "Přísahej mi nyní před Hospodinem, Bohem nebes i země, že nevybereš mému synu Izákovi manželku z národa Kenaanců, mezi nimiž nyní sídlíme, ale půjdeš pro ni do země, odkud pocházím a tam, v mém rodišti, pro něj najdeš tu pravou ženu."
4 ***
5 Nato mu služebník odvětil: "Dobrá, pane, ale co když ta žena nebude chtít svou zemi opustit a následovat mě až sem? Mám pak tedy tvého syna Izáka odvést k ní, do země odkud pocházíš?
6 6-7 "To ať tě ani nenapadne!" řekl nato Abraham. "Za žádných okolností to nesmíš udělat, neboť sám Hospodin, Bůh, jenž mne odvedl z mého rodného domu až sem, mi přísahal, že mému potomstvu dá právě tuto zemi, a ne nějakou jinou. Sám proto pošle před tebou svého posla a dohlédne na to, abys našel pro mého syna vhodnou manželku.
7 ***
8 Teprve v případě, že by snad žena, kterou požádáš, nechtěla s tebou odejít, budeš své přísahy zproštěn. Nikdy však nesmíš mého syna odvést zpět do země, ze které jsem vyšel."
9 Po těchto slovech tedy služebník přísahal, že udělá vše, jak mu Abraham přikázal.
10 Vzal si tedy deset Abrahamových velbloudů a vybaven všelijakými drahými dary se vydal na cestu do Mezopotámie, do města, kde bydlel Abrahamův bratr Náchor.
11 Když navečer dorazil až k městu, zastavil velbloudy u studny s vodou. Každý den navečer, právě tou dobou, kdy tam dorazil, chodívaly ženy z města ke studni pro vodu.
12 Když to služebník viděl, začal se modlit: "Hospodine, Bože mého pána, prokaž mému pánu Abrahamovi přízeň a pomoz mi splnit úkol, kvůli kterému jsem přijel až sem.
13 Stojím zde u studny a mám možnost oslovit ženy, které sem přicházejí pro vodu.
14 Jestliže mi dívka, kterou poprosím o vodu, dá napít, a navíc napojí mé velbloudy, budu to považovat za tvé znamení a přivedu ji svému pánu."
15 Ještě ani nedomluvil, když ke studni přišla se džbánem na rameni vnučka Abrahamova bratra Náchora - Rebeka. (Jejím otcem byl Abrahamův synovec Betúel.)
16 Byla velmi půvabná a dosud byla pannou. Jakmile naplnila svůj džbán vodou,
17 služebník k ní přistoupil a požádal ji o doušek vody.
18 "Jen se napij, můj pane," odpověděla Rebeka a podala mu plný džbán do rukou.
19 Když se napil, vzala džbán a řekla: "Přinesu vodu i pro tvé velbloudy, jistě mají také žízeň."
20 Rychle pak vylila vodu ze džbánu do napajedla a odběhla zpět ke studni.
21 Služebník už pak jen mlčky pozoroval, zda to učiní a jestli mu tím Hospodin dá znamení, o které žádal.
22 Když se všichni velbloudi konečně napili, daroval služebník Rebece nádherný zlatý nosní kroužek a dva drahé zlaté náramky.
23 Pak se jí zeptal: "Jak se jmenuješ a ke komu patříš? Nenašlo by se pro unaveného poutníka u vás doma místo k přenocování?"
24 "Jsem Betúelova dcera Rebeka," odpověděla. "A můj otec je synem Milky a Náchora.
25 Pod naší střechou se pro hosta místo samozřejmě vždycky najde," dodala potom, "a slámy i obroku pro tvé velbloudy máme taky dost."
26 26-27 Jakmile to služebník uslyšel, padl na kolena a děkoval Hospodinu: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, děkuji ti z celého srdce, že jsi nezapomněl na slib, který jsi mu dal a přivedls mě až do domu jeho rodiny."
27 ***
28 Mezitím Rebeka odběhla domů a všem oznámila, co a jak se přihodilo. Když všichni vyslechli, o čem s ní ten muž hovořil,
29 29-30 a když její bratr Lában uviděl, že skutečně přinesla zlatý kroužek a náramky, ihned se rozběhl ke studni, kde služebník i se svými velbloudy stále ještě čekal.
30 ***
31 Lában k němu přiběhl a ihned ho oslovil: "Pojď a přenocuj u nás příteli. Proč ještě stojíš venku, vždyť už jsem připravil místo pro tebe i pro tvé velbloudy."
32 Abrahamův služebník s radostí pozvání přijal a vstoupil i s velbloudy do Lábanova domu. Lában pak sám velbloudy ustájil a nakrmil je. Služebníkovi i mužům, kteří ho doprovázeli, dal přinést vodu, aby se mohli před večeří umýt.
33 Potom je pozval k jídlu, ale Abrahamův služebník mu řekl: "Jídlo počká. Nebudu jíst, dokud vám neřeknu proč jsem přišel." Lában s tím souhlasil
34 a služebník tedy začal vyprávět: "Jsem Abrahamův služebník.
35 Hospodin mému pánu Abrahamovi dopřál zdaru ve všem, co kdy dělal, takže dnes je zámožným a váženým člověkem. Vlastní stáda ovcí, dobytka, velbloudů i oslů, má mnoho služebníků a služebnic a k tomu všemu mu Bůh dal velké množství stříbra a zlata.
36 Jeho manželka Sára mu přes svůj velmi pokročilý věk porodila syna Izáka. Ten po smrti mého pána zdědí všechno jeho bohatství.
37 Můj pán si mne před časem zavolal a já jsem musel odpřísáhnout, že nedovolím, aby si jeho syn vzal za manželku ženu z národa Kenaanců, v jejichž zemi nyní sídlíme.
38 Namísto toho mne poslal do svého rodiště, abych pro jeho syna přivedl nevěstu z jeho příbuzenstva.
39 "Možná, že pro tvého syna najdu vhodnou ženu," řekl jsem mu tenkrát, "ale co když se mnou nebude chtít za Izákem odejít?"
40 Nato mi však můj pán odvětil: "Neboj se, neboť Hospodin dopřeje tvé cestě zdar a pošle s tebou svého posla. Ty už pak jen tu dívku z mého příbuzenstva přivedeš.
41 Své přísahy budeš zproštěn jedině v případě, když ti moji příbuzní odmítnou onu dívku pro mého syna dát."
42 42-43 Dnes navečer jsem dorazil ke studni za městem, a protože zrovna vycházely ženy a dívky pro vodu, prosil jsem Hospodina, aby mi ukázal dívku, kterou mám synovi svého pána přivést.
43 ***
44 Jako znamení jsem si určil, že když požádám dívku, aby mi dala trochu vody, dá napít nejen mně, ale napojí i moje velbloudy. Ta pak měla být tou pravou, Hospodinem vyvolenou nevěstou pro syna mého pána.
45 Ještě jsem ani nestačil domluvit, a už u studny stála Rebeka a nabírala do džbánu vodu. Přistoupil jsem tedy k ní a požádal ji o doušek vody.
46 Ona neváhala a podala mi svůj džbán s vodou. Nezůstalo však jen u toho. Když jsem dopil, sama se nabídla, že napojí i moje velbloudy.
47 Když to opravdu udělala, zeptal jsem se jí na jméno a její rodinu. Řekla mi o svém otci Betúelovi i prarodičích Milce a Náchorovi. Navlékl jsem jí pak do nosu zlatý kroužek a na ruce dal dva zlaté náramky.
48 Potom už jsem jen děkoval Hospodinu za to, že mne přivedl až sem, abych synovi svého pána mohl přivést za manželku vnučku jeho bratra.
49 Teď, když celý příběh znáte, se vás tedy ptám, jak se rozhodnete. Dejte mi, prosím, jasně najevo, zda svou dceru mému pánu dáte či nikoliv, abych se podle toho mohl dále zařídit."
50 Nato mu Lában i Betúel odpověděli: "Z toho co jsme slyšeli, je zřejmé, že tě sem skutečně přivedl Hospodin. Takže nám už nyní nezbývá nic, co bychom k tomu dodali.
51 Vezmi tedy Rebeku a odveď ji. Ať se stane manželkou syna tvého pána, jak to určil Hospodin."
52 52-53 Jakmile Abrahamův služebník vyslechl jejich odpověď, poklonil se před Hospodinem až k zemi a obdaroval Rebeku, jejího bratra Lábana, matku i ostatní příbuzné stříbrem, zlatem, drahými látkami a jinými vzácnými dary, které přivezl od Abrahama.
53 ***
54 Pak se konečně i se svou družinou najedl a napil a uložil ke spánku. Když se ráno všichni probudili, Abrahamův služebník jim řekl: "Jakmile naložíme velbloudy, vydáme se s Rebekou na zpáteční cestu do země mého pána."
55 Její bratr a matka však naléhali: "Stalo se to všechno tak nečekaně, nech zde Rebeku ještě aspoň týden nebo deset dní, ať se s ní rozloučíme."
56 Nato jim však služebník odpověděl: "Nezdržujte mne prosím, Hospodin dopřál zdar mému poslání a já se chci co nejrychleji vrátit s touto dobrou zprávou ke svému pánu."
57 "Zeptejme se tedy Rebeky, ať se sama rozhodne," navrhli její příbuzní služebníkovi.
58 Zavolali ji a zeptali se: "Chceš už dnes s tímto mužem odejít?" "Ano, půjdu ráda," odpověděla Rebeka.
59 Vypravili ji tedy na cestu a spolu s její chůvou ji nechali s Abrahamovým služebníkem a jeho družinou odejít.
60 Při loučení příbuzní Rebece přáli: "Naše drahá sestro, staň se matkou nespočetného množství obyvatel země. Ať tvé potomstvo vždy vzkvétá a vítězí nad všemi svými nepřáteli."
61 Potom už Rebeka a dívky, jež ji doprovázely, sedly na velbloudy a odjely s Abrahamovým služebníkem.
62 62-63 Mezitím se Izák, který sídlil v Negebu, vrátil ze své cesty ke "Studnici Živého, který mě vidí" a vyšel si v podvečer na procházku. Jak tak cestou rozjímal, spatřil v dálce přicházet karavanu velbloudů.
63 ***
64 64-65 V téže chvíli jej z velbloudího hřbetu spatřila i Rebeka a ihned se zeptala Abrahamova služebníka: "Kdo je ten muž, který jde proti nám?" Když jí služebník odvětil, že je to jeho pán, zahalila si Rebeka podle tehdejšího zvyku tvář rouškou.
65 ***
66 Když se po chvíli setkali, vyprávěl služebník Izákovi vše, co se stalo, a Rebeku mu představil.
67 Izák si ji potom odvedl do stanu své matky a Rebeka se tak stala jeho ženou. Vzájemně se do sebe zamilovali a Rebeka byla pro Izáka po smrti jeho matky velkou útěchou.