1V šesti dnech tedy Bůh stvořil vše, co existuje na nebi i na zemi.
2Sedmým dnem Bůh dokončil veškerou svou práci a přestal konat jakékoliv další dílo.
3Na znamení toho, že v šesti dnech dokončil celé své stvořitelské dílo, oddělil Bůh nadcházející sedmý den jako svatý a udělil mu zvláštní význam.
4Zde je stručný výčet událostí, které se staly při stvoření nebe a země. Když byla země stvořena,
5nerostla na ní ještě žádná rostlina. Bůh totiž zpočátku zemi nezavlažoval deštěm a také na ní nebyl nikdo, kdo by ji obdělával.
6Jen prameny vod vytékaly ze země a zavlažovaly ji.
7Potom Bůh stvořil člověka. Pro zformování jeho těla použil zemský materiál, a pak do něj vdechl život. Tím se stal člověk živou bytostí.
8Na východě v Edenu vysadil Bůh pro člověka krásnou zahradu a postavil ho do ní.
9Nechal v ní také vyrůst na pohled krásné stromy s tím nejvybranějším a nejchutnějším ovocem. Uprostřed zahrady pak zasadil dva zvláštní stromy. Strom života a strom poznání dobrého a zlého.
10Zahradou v Edenu tehdy protékala řeka, která ji zavlažovala. Později se tato řeka rozdělila na čtyři toky.
1111-12 Prvním z nich je Píšon, který obtéká celé území Chavílu, na němž jsou naleziště kvalitního zlata, vonné pryskyřice a drahokamů.
12***
13Jméno druhého ramene, jež obtéká celou zemi Kúš, je Gíchón.
14Třetí řeka tekoucí východně od Asýrie nese jméno Chidekel a konečně čtvrtým tokem je řeka Eufrat.
15Hospodin postavil člověka do zahrady v Edenu proto, aby o ni pečoval a střežil ji.
16Hned na počátku ho varoval: "Můžeš jíst plody ze kteréhokoliv stromu v této zahradě. Jednoho se však vyvaruj.
17Nejez ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého, neboť jakmile bys je třeba jen ochutnal, čeká tě smrt."
18Potom Bůh řekl: "Člověku neprospívá, zůstává-li sám. Stvoříme mu proto rovného společníka."
19Předtím totiž Bůh přivedl k člověku, jemuž dal jméno Adam, všechny druhy zvířat a ptáků, aby je pojmenoval.
20Adam to s radostí udělal, ale mezi všemi tvory nenalezl ani jediného, který by se mohl stát jemu rovným společníkem.
21Hospodin proto na Adama seslal hluboký spánek, vyjmul z jeho boku jedno žebro a prázdné místo zaplnil masem.
22Z Adamova žebra potom utvořil ženu a přivedl ji k němu. Když ji Adam spatřil,
23zvolal: "Vždyť to je přesně to, co hledám. Bytost stvořená z mého těla. Nazvu ji ženou, neboť vzešla z muže, a ona bude mou společnicí."
24Člověk byl tedy od počátku stvořen jako dvě bytosti různého pohlaví. Proto muž od pradávna opouští svého otce i matku, aby se stal se svou ženou opět jedním tělem.
25Přestože byli Adam i jeho žena, které dal jméno Eva, po stvoření úplně nazí, vůbec se před sebou nestyděli.