Genesis 15
1 Krátce po všech těchto událostech měl Abram jednou v noci vidění, ve kterém k němu promluvil Hospodin: "Ničeho se Abrame neboj, neboť já tě budu vždy chránit a dám ti přehojnou odměnu."
2 2-3 Abram však Bohu odpověděl: "Ach Panovníku Hospodine, jak se mám radovat z tvé přízně, když stále nemám děti. Vše co jsi mi dal, zdědí správce mého domu Elíezer z Damašku."
3 ***
4 Nato však Hospodin odvětil: "Neboj se, tvým dědicem se nestane tvůj sluha, ale tvůj vlastní syn, kterého zplodíš."
5 Potom Hospodin vyvedl Abrama před jeho stan a řekl: "Pohleď na nebe a sečti všechny hvězdy, jež na něm září. Dokážeš-li to, pak se dozvíš počet svých potomků."
6 Abram tehdy Hospodinu uvěřil a stal se tak v Božích očích spravedlivým.
7 Pak mu Hospodin ještě řekl: "Já jsem ten, kdo tě vyvedl z Kaldejského Uru proto, abych ti navždy dal tuto zemi do vlastnictví."
8 "Jak si ale Panovníku Hospodine mám být jist, že skutečně tuto zemi obdržím?" zeptal se Abram.
9 9-10 Nato Hospodin řekl: "Přiveď tříletou krávu, tříletou kozu, tříletého berana, hrdličku a holoubě. Pak je všechny porazíš, a kromě ptáků všechna zvířata rozpůlíš." Abram nemeškal a udělal vše tak, jak mu Hospodin přikázal.
10 ***
11 Když byl hotov, začali se na těla zabitých zvířat slétat dravci, ale Abram je odehnal.
12 Slunce se chýlilo k západu, když tu Abram upadl do hlubokého spánku a zdál se mu děsivý sen, ve kterém ho přikryla neproniknutelná temnota.
13 13-14 Vtom k němu opět promluvil Hospodin: "Chci, abys věděl, že tvoji potomci budou čtyři sta let žít v cizí zemi jako otroci. Budou vykořisťováni a pokořováni, ale já je pak z rukou jejich utlačovatelů vysvobodím a nechám je odejít s velkou slávou a bohatstvím.
14 ***
15 Ty však ještě předtím než se to stane, v pokoji a klidu v požehnaném věku zemřeš.
16 Do země, kterou jsem ti dal, se vrátí teprve čtvrtá generace tvých potomků, až vyprší čas, který jsem dal Emorejcům žijícím nyní v této zemi k nápravě jejich způsobu života."
17 Když pak slunce zapadlo a vše přikryla hustá tma, objevila se najednou dýmající pec a ohnivá pochodeň prošla mezi rozpůlenými zvířaty.
18 Tímto znamením tedy uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Celou tuto zemi - od Egyptské řeky až k veliké řece Eufratu - dávám do vlastnictví tobě a tvým potomkům.
19 Dávám ti rovněž území kmene Kénijců, Kenazejců, Kadmónců, Chetejců, Perizejců, Refájců, Emorejců, Kenaanců, Girgašejců a Jebúsejců."