Genesis 14
1 V téže době vypukla mezi jednotlivými královstvími v celé zemi válka. Šineárský král Amráfel, elasarský král Arjók, élamský král Kedorlaómer a král pronárodů Tiddeál
2 bojovali proti: sodomskému králi Bérovi, gomorskému králi Biršovi, ademskému králi Šineábovi sebójskému králi Šemeberovi a králi z Bely (později nazvané Sóar).
3 Těchto pět králů spojilo své síly a shromáždilo svá vojska v dolině Sidím (kde je nyní Solné moře).
4 Ke sjednocení se rozhodli proto, že v předchozích dvanácti letech museli élamskému králi Kedorlaómerovi a jeho třem spojencům v podřízení sloužit a odvádět nemalé daně. Pak se ale ve třináctém roce vzbouřili a odmítli požadavky svých utlačovatelů plnit.
5 5-6 Proto ve čtrnáctém roce král Kedorlaómer zmobilizoval svoji armádu a vojska svých spojenců a společně vytáhli, aby tuto vzpouru vojensky potlačili. Cestou tato koalice čtyř králů napadla a podrobila si v Aštarót-karnajimu kmeny Refájců, v Hámu kmeny Zuzejců, na kirjatajimské planině Chemejce, a Chorejské kmeny sídlících v seírských horách až po El-páran na okraji pouště.
6 ***
7 Pak obchvatem přitáhli k Énmišpátu (později nazvanému Kádeš) a porazili kmeny Amálekovců a Emorejců, kteří sídlili v Chasesón-támaru.
8 8-9 Mezitím se však králové sodomský, gomorský, ademský, sebojský a belský (později sóarský) shromáždili se svými vojsky v dolině Sidímu a připravili se k boji s králem Kedorlaómerem a jeho třemi spojenci. Tak proti sobě v jedné bitvě stálo seskupení pěti králů na jedné straně a čtyř králů na straně druhé. Armáda čtyř králů získala brzy převahu a zahnala vojska pěti vzbouřených králů na útěk.
9 ***
10 Porážka těchto pěti králů byla o to drtivější, že při chvatném ústupu se navíc mnoho vojáků sodomského a gomorského krále propadlo do asfaltových studní, kterých je v dolině Sidím na každém kroku plno, a jen se štěstím se těm, kteří zůstali, podařilo uprchnout do hor.
11 Vítězní králové pak vydrancovali Sodomu a Gomoru a s bohatou válečnou kořistí odtáhli pryč.
12 Vzali však ze Sodomy jako zajatce i Abramova synovce Lota a s ním pobrali i všechen jeho majetek.
13 Jeden z vojáků, který se zachránil útěkem, tuto zprávu přinesl Hebreji Abramovi. Abram tehdy žil u velkých dubů Emorejce Mamreho, bratra Eškólova a Anérova, s nimiž před časem Abram navázal vzájemnou dohodu o spojenectví a spolupráci.
14 Sotva se Abram dozvěděl, že jeho synovec Lot byl zajat, svolal tři sta osmnáct mužů ze svého rodu a pronásledoval stahující se útočníky až k městu Dan.
15 V noci pak na ně zaútočil a přinutil je k ústupu. Se svými služebníky je pak pronásledoval až k Chóbě, jež leží na sever od Damašku.
16 Pobral jim všechnu ukradenou kořist a přivedl též nazpět svého synovce Lota, jeho manželku, služebnictvo a získal i veškerý jeho majetek.
17 Když se Abram vítězně vracel z pronásledování krále Kedorlaómera a jeho spojenců, vyšel mu do údolí Šáve (známého jako Královská dolina) vstříc král Sodomy
18 a král Šálemu (Jeruzaléma) Malkísedek. Ten Abrama uctil chlebem a vínem, neboť byl zároveň knězem Nejvyššího Boha
19 a řekl mu: "Abrame, nechť ti sám Nejvyšší Bůh, stvořitel nebe i země, dopřeje zdaru, neboť právě jemu,
20 Nejvyššímu Bohu, patří dík za to, že ti vydal tvé nepřátele do rukou." Když to Abram vyslechl, dal Malkísedekovi jednu desetinu ze všeho majetku.
21 Potom k Abramovi promluvil král Sodomy: "Vrať mi prosím zajatce, které jsi osvobodil, a nech si za to všechno jmění, jež mi nepřátelé ukradli."
22 22-23 Nato mu však Abram odpověděl: "Přísahal jsem samotnému Hospodinu, Bohu Nejvyššímu, že si z tvého majetku neponechám ani řemínek od bot, ba ani obyčejnou nitku, abys nikdy nemohl říci, žes mi dopomohl k bohatství.
23 ***
24 Kromě toho, co moje družina snědla, jsem si nic nevzal a ani nevezmu. Vše oč tě žádám, je pouze podíl pro mé spojence Anéra, Eškóla a Mamreho."