1Bůh řekl Abramovi: "Odejdi ze své rodné země, opusť své přátele a dům, v němž nyní žiješ, a vydej se na cestu do země, kterou ti ukážu.
2Půjdeš-li, já ti požehnám a učiním z tebe praotce obrovského národa. Tvé jméno budou všichni vyslovovat s úctou.
3Těm, kdo budou na tvé straně, se povede dobře. Avšak komukoliv, kdo by se ti postavil, dám poznat, že se staví proti samému Bohu. Staneš se tím, kdo přinese požehnání všem obyvatelům země."
4Abram Boží výzvu uposlechl, a vydal se na cestu. Bylo mu tenkrát už sedmdesát pět let, když opouštěl Cháran.
5Vzal s sebou svou ženu Sáraj a synovce Lota. S veškerým jměním, které měl, s dobytkem a služebníky, které získal v Cháranu, potom společně vyrazili na cestu a ubírali se směrem do kenaanské země.
6Zanedlouho překročili její hranice a dorazili až k háji nedaleko Šekemu, tam co stojí velký dub v Móre. V té době bylo celé tamní území obydleno Kenaanci.
7Tenkrát se Abramovi znovu ukázal Hospodin a řekl mu: "To je ta země, o které jsem ti řekl, že ji dám tvému potomstvu." Abram pak na památku toho, že k němu promluvil Hospodin, na onom místě postavil oltář.
8Odtud pokračoval směrem k horám rozkládajícím se jižně od Bét-elu a mezi Bét-elem na západě a Ajem na východě se na nějaký čas zastavil a utábořil se. Na tom místě pak postavil Hospodinu další oltář a v modlitbách uctil jeho jméno.
9Potom pokračoval v cestě směrem k negebské poušti.
10V té době však postihl zemi krutý hladomor, a proto se Abram obrátil do Egypta, aby tam období hladu přečkal.
11Avšak ještě než společně překročili hranice Egypta, řekl Abram své ženě Sáraj:
12"Dobře mě teď poslouchej! Jsi neobyčejně krásná žena a obávám se, že až tě uvidí Egypťané a zjistí, že jsi má žena, budou usilovat o můj život, aby tě získali pro sebe.
13Proto kamkoliv přijdeme, říkej, že jsi moje sestra. Pak se ke mně budou Egypťané chovat laskavě a nechají mne na živu."
14A skutečně, sotva Abram se Sáraj vešli do Egypta, roznesla se zpráva o její kráse široko daleko.
15Netrvalo dlouho a služebníci přinesli tuto zprávu až k samotnému faraónovi. Na jeho přání pak byla Sáraj vzata do jeho paláce mezi ostatní ženy faraónova harému.
16Abramovi pak za to faraón poslal četné dary - ovce, dobytek, osly, velbloudy, ale také otroky a otrokyně.
17Kvůli Abramově ženě Sáraj však Hospodin seslal na faraónův palác zlé nemoci a ochromil i samotného faraóna.
18Ten si dal ihned Abrama předvolat a řekl mu: "Cos mi to provedl? Proč jsi mi zatajil, že je to tvá žena?
19Řekls o ní, že je tvou sestrou a nechal jsi mne, abych si ji vzal za ženu! Okamžitě si ji odveď a zmizte mi z očí!"
20Svým služebníkům pak dal faraón příkaz, aby Abrama i s jeho ženou a se vším co měl, vyhostili ze země.