Genesis 11
1 Po potopě měli zpočátku všichni obyvatelé země jeden společný jazyk.
2 Když se časem postupně populace rozrůstala a lidé se stěhovali dál směrem na východ, nalezli v Babylónské zemi planinu s příhodnými podmínkami pro život a usadili se tam.
3 3-4 Nedlouho poté se v jejich hlavách zrodil plán vybudovat z pálených cihel a asfaltu ohromné město s věží tak vysokou, že se měla dotýkat samotného nebe. Město se mělo stát hrdým monumentem, který by všem ostatním ukázal sílu a dovednost jeho obyvatel a zabránil by jejich dalšímu rozptýlení po celé zemi.
4 ***
5 Když však Hospodin viděl, jak lidé město i věž hrdě budují a kam až chtějí dospět, řekl:
6 "Všichni tito lidé hovoří stejným jazykem a jsou jednotní ve svých záměrech. Podaří-li se jim hned na počátku dovršit jejich nezávislé a vzpurné plány, získají neotřesitelné přesvědčení, že jsou společnými silami schopni dosáhnou všechno, co si usmyslí.
7 Sestoupíme proto mezi ně a zmateme jejich řeč, aby si navzájem nerozuměli."
8 Tímto způsobem tedy Hospodin přerušil jejich práci a rozptýlil je po celé zemi.
9 Proto se od těch dob místo, kde to slavné město mělo stát, nazývá Bábel (což znamená Zmatek), neboť tam Hospodin zmátl lidem jazyk, a tím je rozptýlil po celé zemi.
10 10-11 Zde je písemně zachycena Šémova rodová linie až k Abramovi: Když se dva roky po potopě dožil Šém jednoho sta let, narodil se mu syn Arpakšád. Po jeho narození, žil Šém dalších pět set let a zplodil ještě mnoho synů a dcer.
11 ***
12 12-13 Ve věku čtyřiceti pěti let pak Arpakšád zplodil Šelacha. Žil pak ještě čtyři sta tři let a měl mnoho dalších dětí.
13 ***
14 14-15 Šelach se stal ve třiceti letech otcem Hebera a za čtyři sta tři let nato zemřel a zanechal po sobě mnoho potomků.
15 ***
16 16-17 Heberovi se narodil syn Peleg, když mu bylo třicet čtyři let. Po jeho narození žil Heber ještě čtyři sta třicet let, v jejichž průběhu zplodil další potomstvo.
17 ***
18 18-19 Ve věku třiceti let zplodil Peleg syna Reúa, a než za dvě stě devět let skonal, přivedl na svět ještě mnoho synů a dcer.
19 ***
20 20-21 Reúovi bylo třicet dva let, když se mu narodil Serúga. Měl pak ovšem ještě mnoho dětí a za dvě stě sedm let nato zemřel.
21 ***
22 22-23 Serúg měl třicet let, když se stal otcem Náchora a během dalších dvou set let jeho života pak zplodil ještě mnoho potomků.
23 ***
24 24-25 Náchor zplodil syna Teracha ve svých devětadvaceti letech. Sto devatenáct let nato, po zplození dalších potomků, zemřel.
25 ***
26 26-28 A konečně ve věku sedmdesáti let zplodil Terach tři syny, Abrama, Náchora a Hárana. Háran se později stal otcem Lota a poměrně mladý, dokonce dříve než jeho vlastní otec Terach, zemřel v rodné zemi, v Kaldejském Uru.
27 ***
28 ***
29 Ostatní dva bratři Abram a Náchor se po čase také oženili. Abram si vzal za ženu Sáraj a Náchor se oženil se svou neteří Milkou, dcerou jeho zemřelého bratra Hárana.
30 Abramova žena Sáraj však byla neplodná a nemohla proto Abramovi dát žádného potomka.
31 Jednoho dne se na výzvu, kterou dal Abramovi Bůh, vydal jeho otec Terah spolu s Abramem, jeho ženou Sáraj a vnukem Lotem (Háranovým synem) na cestu z Kaldejského Uru, kde doposud žili, do kenaanské země. Cestou přišli do města Cháranu a na čas se tam usadili.
32 Po čase tam ve věku dvou set pěti let Abramův otec Terah zemřel.