Ezekiel 36
1 Dále mi Hospodin řekl: "Ezechieli, promluv také k izraelským horám a vyřiď všem jejich obyvatelům toto mé poselství:
2 Izraelci, slyšte, co vám praví váš Panovník Hospodin. Vaši nepřátelé se škodolibě radují v domnění, že vaši zemi obsadí a přivlastní si ji.
3 Proto nyní slyšte, co vám jako váš Bůh říkám ústy proroka Ezechiela. Protože nepřátelé vás svými neustálými útoky a pronásledováním vehnali do područí cizinců a učinili vás terčem urážek a posměchu okolních národů, vynesu nad nimi jako Panovník Hospodin rozsudek.
4 Slyšte, izraelské hory, rokliny i údolí a také vy, zničená a opuštěná města, která vyplenili a vydrancovali obyvatelé okolních národů.
5 Poslouchejte, jak s nimi jako Panovník Hospodin naložím. Všem těmto národům i celému Edómu jsem již v rozhořčení vyhlásil nepřátelství, neboť se s neskrývanou záští a škodolibou radostí v srdci zmocnili mé vlastní země, aby mohli vyplenit její bohatství.
6 Proto jsem pověřil Ezechiela, aby promluvil ke všem Izraelcům v horách i údolích a oznámil vám mou vůli. Jako Panovník Hospodin jsem pobouřen nad tím, jaké pohrdání jste museli snášet od cizích národů.
7 Proto sám při sobě přísahám, že na všechny národy kolem dopadne stejné opovržení.
8 Avšak vy, izraelské hory, se zazelenáte a vydáte plody pro můj izraelský lid, který se již brzy vrátí domů.
9 Záleží mi na vás, a proto vás zahrnu svou přízní. Nechám zorat a osít vaše svahy a
10 rozmnožím izraelský národ, který vás obývá. Města opět povstanou z trosek a zaplní se obyvateli,
11 neboť lidé i zvířata se rozmnoží a osídlí zemi jako dřív. Budete vzkvétat více než v minulosti a pochopíte, že jedině já, Hospodin, jsem váš skutečný Bůh.
12 Stanete se trvalým vlastnictvím a dědictvím Izraelců a již nikdy je nenecháte hynout hlady.
13 Jsem Panovník Hospodin a slyším, jak o vás cizinci říkají, že hubíte obyvatele vlastního národa. Proto se postarám,
14 aby již nikdo z Izraelců na vašich svazích nestrádal.
15 Již vás nenechám déle poslouchat výsměch národů a snášet pohrdání cizinců. Jsem váš Panovník Hospodin a nenechám svůj národ padnout."
16 Zanedlouho ke mně Hospodin opět promluvil a sdělil mi:
17 "Ezechieli, když Izraelci žili ve své zemi, znesvětili ji svým jednáním a zlými činy. Svým hanebným počínáním se znečistili, stejně jako ženu znečistí její měsíční cyklus.
18 Proto jsem jim dal pocítit svou přísnost a rozhořčení, neboť se dokonce nezdráhali ani prolévat krev a uctívat napodobeniny falešných bohů.
19 Dal jsem Izraelce odvléci do vyhnanství cizích národů a rozptýlil jsem je do všech končin země. Odměnil jsem je pouze za jejich vlastní jednání a činy.
20 Vyhnanství Izraelců však mezi národy znevážilo mou pověst a obyvatelé cizích zemí si o nich začali říkat: Tito lidé mají Boha, který je sám vyhnal z jejich země.
21 Velice mne znepokojovalo, že zajetí Izraelců mne jako jejich Boha představovalo ve špatném světle.
22 Proto jdi, Ezechieli, a vyřiď Izraelcům tato slova: Slyšte, Izraelci, poselství svého Panovníka Hospodina. Nezakročím kvůli vašim zásluhám, ale kvůli očištění svého svatého jména, které jste znevážili mezi národy, kam jsem vás rozptýlil.
23 Ukážu obyvatelům národů, před nimiž jste mě znesvětili, jaký skutečně jsem. Až vám před jejich užaslým zrakem prokážu svou přízeň, pak poznají, že jedině já, Panovník Hospodin, jsem skutečný Bůh.
24 Vyvedu vás ze zajetí národů a shromáždím vás ze všech cizích zemí zpět do vaší vlasti.
25 Očistím vás od všeho, co mezi námi stojí, a z vašeho středu odstraním všechny falešné bohy.
26 Naplním vám nitro upřímností a vaše smýšlení naprosto proměním. Nahradím vaše neoblomné a zatvrzelé srdce srdcem plným soucitu a lásky.
27 Obdařím vás svým duchem a povedu vás, abyste sami zachovávali má nařízení a respektovali můj zákon.
28 Budete sídlit v zemi, kterou jsem daroval již vašim předkům. Stanete se opět mým vyvoleným národem a já budu váš Bůh.
29 Odvrátím od vás všechny pohromy, které vás souží, a dopřeji vám hojnost úrody, abyste již nehladověli.
30 Nechám vaše stromy nést tolik ovoce a na vašich polích vyrůstat tak bohatou úrodu, že okolní národy vámi již nikdy nebudou opovrhovat kvůli hladu.
31 Když si pak vzpomenete na své špatnosti a zlé činy, sami se s odporem zhrozíte nad tím, jak hrozně jste jednali a žili.
32 Jako váš Panovník Hospodin vám však, Izraelci, musím znovu připomenout, že to nedělám pro vaše zásluhy. Za své jednání se můžete jen stydět."
33 Dále Hospodin řekl: "Až z vás sejmu tíhu vašich provinění, nechám vás znovu vystavět a osídlit vaše města.
34 34-35 Všichni, kdo půjdou kolem, uvidí, že vaše země již neleží ladem, ale je opět obdělávaná. S obdivem a uznáním prohlásí: Tato země byla jako poušť a nyní vzkvétá jako rajská zahrada. Kolem liduprázdných měst, která ležela v troskách, nyní stojí hradby a v ulicích to tepe životem.
35 ***
36 Tehdy okolní národy poznají, že jsem to byl já, váš Hospodin, kdo vám opět umožnil vystavět ruiny Izraele a znovu obdělat pustou zemi. Jsem Bůh a co jsem slíbil, to také splním."
37 Nakonec Panovník Hospodin dodal: "Opět vyslyším prosby Izraelců a pomohu jim. Rozmnožím je jako početná stáda ovcí, která vždy době svátků zaplní Jeruzalém. Rozbitá města opět ožijí množstvím obyvatel a Izraelci poznají, že jedině já, Hospodin, jsem jejich Bůh."