1První den v dvanáctém měsíci dvanáctého roku izraelského zajetí v Babylónii mi Hospodin nařídil:
2"Ezechieli, zapěj nad egyptským faraónem tuto smuteční píseň: Vynikáš mezi národy jako lev v říši zvířat. jsi jako netvor mořských hlubin, který sebou hází v proudech a svýma nohama čeří a kalí vodu.
3Nyní však dobře poslouchej, co ti jako Panovník Hospodin říkám: Četné okolní národy vytvoří velkou síť, do které tě polapí a vytáhnou z vody na břeh.
4Nechám tě pohodit na holé zemi jen tak na poli pod širým nebem. Dovolím, aby se na tebe snesli draví ptáci a učiním z tebe potravu divokých šelem.
5Rozmetám tvé maso po horách a naplním údolí zbytky tvého těla.
6Zemi zaplavím proudy tvé krve až k úpatí hor a řeky se jí naplní až zrudnou.
7Až tě sfouknu jako svíčku, zakryji oblohu a zhasnu hvězdy. Zastřu slunce oblakem a připravím o světlo také měsíc.
8Zatemním nad tebou všechna světla, která doposud svítila jasně, a uvrhnu tvou zemi do naprosté tmy. Vždyť jsem Panovník Hospodin.
99-10 Až v zemích, o nichž jsi nikdy neslyšel, rozšířím zprávu o tvém konci, bude to pro mnohé národy těžká rána. Až před nimi zamávám svým mečem, jejich obyvatelé se zděsí a panovníci se začnou třást strachem nad svým osudem. Až padneš, každý z nich se bude chvět obavami o vlastní život.
10***
11Jako Panovník Hospodin ti prohlašuji, že proti tobě pošlu vojska babylónského krále.
12Zahubím všechny obyvatele Egypta zbraněmi bojovníků, kterým se v krutosti nikdo jiný nevyrovná. Vyhladí celý národ Egypťanů, kteří se tolik pyšnili svou mocí.
13Nechám zničit také veškerý dobytek v okolí vod, takže již žádná lidská ani zvířecí noha nezčeří ani nezakalí jejich hladinu.
14V řekách pak poteče průzračně čistá a klidná voda, neboť jsem Panovník Hospodin a všechno, co jsem řekl, se naplní.
15Až nechám Egypt zpustošit a připravím jej o všechno jeho bohatství, až dám vyhladit všechny jeho obyvatele, vyjde zřetelně najevo, že jsem Hospodin, jediný pravý Bůh.
16Toto varovní, které jsem nyní jako Panovník Hospodin vyslovil, budou ženy okolních národů zpívat jako smuteční píseň nad osudem Egypta a jeho obyvatel."
17O čtrnáct dnů později mne Hospodin znovu oslovil a řekl mi:
18"Naříkej nad obyvateli Egypta a vzkaž jim, že jsem nad nimi i jejich spojenci vyřkl svůj ortel. Jejich výkvět skončí v bezedné propasti spolu s těmi, kteří jsou pohřbeni do hlubin.
19Zaslouží si snad více přízně než ostatní? Zahynou a ulehnou do hrobu mezi pohany.
20Padnou spolu s těmi, které zahubily zbraně protivníků. Vždyť nepřátelé již čekají, aby připravili všechny Egypťany o život.
21Jejich spojence uvítají z hrobu nejmocnější vůdcové Egypta. Řeknou o nich, že také ulehli do hrobu mezi pohany a oběti válek.
22Leží zde Asýrie a celá její armáda s hroby svých bojovníků zabitých zbraněmi nepřátel.
23Její vojáci leží hluboko v zemi, v jámě, kde skončila veškerá pýcha jejich země. Všichni Asyřané, kteří zaživa naháněli hrůzu ostatním, padli zbraněmi nepřátel.
24Leží zde také Élam a jeho obyvatelé. Všichni zahynuli v bojích s nepřáteli. Přestože za svého života šířili kolem hrůzu, dnes leží v zemi spolu s pohany. Jsou na tom stejně jako všichni ostatní, kdo v ponížení ulehli do hrobu.
25Místo posledního odpočinku je jim určeno mezi skolenými a hroby bojovníků jsou všude kolem. Každý z těchto pohanů až do posledního přišel o život v boji s nepřáteli. Přestože mezi živými kolem sebe šířili strach a hrůzu, nyní sdílejí osud všech mrtvých a ulehli spolu s oběťmi válek.
26Je tam i Mešek-Túbal a všichni obyvatelé. Také tito pohané zahynuli v boji s nepřáteli, ačkoliv za svého života rozsévali hrůzu a strach.
27Leží zde spolu s ostatními pohanskými válečníky, které pohřbili i s jejich válečnou výzbrojí a vložili jim jejich meč pod hlavu. Dolehl na ně trest za jejich provinění, neboť šířili mezi živými strach a hrůzu.
28Tak dopadneš i ty, faraóne, a ulehneš do hrobu k pohanům a obětem krvavých bojů.
29Navzdory své moci jsou zde také králové a vládci Edómu. Leží zde mezi těmi, kteří zahynuli v bojích zbraněmi svých nepřátel. Jsou pohřbeni mezi pohany stejně jako všichni obyčejní smrtelníci.
30Leží zde také všichni panovníci ze severu a Sidóňané. Zahynuli s hanbou spolu s oběťmi válek, ačkoliv svou mocí naháněli lidem hrůzu. Leží jako pohané mezi těmi, kdo zahynuli zbraněmi protivníků a sdílejí osud všech smrtelníků." Po těchto slovech Panovník Hospodin dodal:
31"Až faraón a celá jeho armáda spatří, kolik obětí již padlo ve válkách, bude to pro ně jediná útěcha nad jejich osudem.
32Ačkoliv jsem já sám, Panovník Hospodin, šířil prostřednictvím faraóna strach mezi živými, také on a jeho lid ulehnou mezi pohany a bojovníky zabité ve válkách."