1Další Hospodinovo poselství jsem obdržel devátého roku izraelského zajetí v Babylónu. Desátého dne v desátém měsíci mi Hospodin řekl:
2"Ezechieli, zaznamenej si dnešní datum, neboť právě dnes babylónský král oblehl Jeruzalém.
3Jdi k zajatým Izraelcům a mým jménem jim předlož následující poselství: Nalij vodu do hrnce a postav ho na oheň.
4Vhoď do něj kusy masa, kýtu a plec i vybrané kosti.
5Vše ať je vzato z nejlepších kusů stáda. Narovnej pod hrncem dřevo a přiveď vodu do varu, ať se i kosti vaří.
6Jako Panovník Hospodin prohlašuji: Proklínám Jeruzalém plný vražd. Vždyť je jako připálený hrnec, který se nikdy nezbaví svých příškvarů. Vytáhni z něj kus po kusu všechno maso a nedbej přitom na pořadí.
7Celý Jeruzalém pokrývá nevinná krev, vrazi ji nechali ulpívat na kamenech. Ani se nesnažili vylévat ji na holou zem, kde by ji alespoň přikryl prach.
88-9 Nyní však já sám, Panovník Hospodin, slibuji: Skoncuji s městem, kde se svévolně vraždí. Já sám v něm založím veliký oheň.
9***
10Nanos dříví a zapal oheň. Vhoď do hrnce maso a uveď je do varu; a přikládej tak důkladně, až se i kosti přiškvaří.
11Prázdný hrnec pak postav na rozžhavený popel, ať se rozpálí a rozžhaví měď, z níž je vyroben. Snad se v něm všechny nečistoty roztaví a veškeré příškvary shoří.
12Potom uvidíš, že tvá námaha byla marná. Silné připáleniny a nánosy neodstranil z hrnce ani oheň!
13Nečistotou, o které jsem hovořil, je tvůj morální úpadek, Jeruzaléme. Snažil jsem se tě očistit, ty ses však své špíny nezbavil. Již nikdy nebudeš čistý, dokud se beze zbytku nenaplní rozsudek, který jsem nad tebou vynesl.
14Přišel čas, abych jako tvůj Panovník a Hospodin zakročil. Nic již nebudu oddalovat, neprojevím lítost a nepovolím. Já sám, Panovník Hospodin, tě budu soudit podle tvého jednání a tvých činů."
15Dále mi Hospodin řekl:
16"Ezechieli, náhle a nečekaně tě připravím o člověka, který je ti nejdražší. Přesto nenaříkej, netruchli a neprolévej slzy.
17Zkrývej svůj žal a neoplakávej jeho ztracený život. Nedrž se žádných smutečních obřadů a zvyklostí ani nejez pokrm, který jedí truchlící pozůstalí."
18Ráno jsem toto poselství oznámil Izraelcům a téhož večera zemřela má žena. Na druhý den jsem se však zachoval přesně tak, jak mi nařídil Hospodin.
19Lidé na mě naléhali, abych jim vysvětlil význam toho, co se stalo,
20a proto jsem jim řekl: Promluvil ke mně Hospodin a vyzval mne,
21abych vám jeho jménem předal toto poselství: "Nechám znesvětit svůj chrám, na který jste tak pyšní. Zhlížíte se v něm a čerpáte z něj falešný pocit bezpečí. Proto všichni vaši potomci, kteří zůstali v Jeruzalémě, zahynou ve válce.
22Vy se však musíte zachovat stejně jako Ezechiel.
23Nedáte najevo svůj zármutek a nebudete jíst pokrm jako truchlící pozůstalí. Nebudete ani naříkat či dodržovat jakékoliv smuteční zvyklosti. Svůj žal ponesete tiše a jen potlačované vzdechy dají tušit hloubku vašeho hoře, až na vás dopadnou důsledky vašeho zatvrzelého vzdoru.
24Na Ezechielovi vidíte, co všechno vás v budoucnu čeká. Jakmile se toto všechno stane, zachováte se přesně jako on. Potom poznáte, že já, Hospodin, jsem skutečný Bůh."
25Později mě Hospodin znovu ujistil: "Ezechieli, připravím svůj lid o chrám, jehož velikostí a významem se tolik chlubí. Zhlédli se v něm a cítí v jeho zdech falešné bezpečí. Proto zahubím také jejich potomky.
26V den, kdy svůj rozsudek vykonám, k tobě přijde někteří z těch, kdo uniknou zkáze, aby ti vylíčil všechny hrůzy, které se staly.
27Téhož dne ti také vrátím řeč, kterou jsem ti načas vzal, abys mohl promluvit k lidem. Staneš se tak varovným znamením všem Izraelcům, aby pochopili, že jsem jediný skutečný Bůh."