1Ten hlas, který patřil Hospodinu, mi řekl: "Povstaň, Ezechieli, pomíjivý člověče, chci ti něco oznámit."
2Když hlas promluvil, vstoupil do mě Hospodinův duch a postavil mě na nohy.
3Pak jsem slyšel, jak Hospodin řekl: "Posílám tě, pomíjivý člověče, ke vzbouřenému izraelskému národu, který se proti mně postavil. Oni sami i jejich předci se mi neustále stavěli na odpor a dodnes na tom nic nezměnili.
4Lidé, ke kterým tě posílám, jsou neústupní a zatvrzelí. Vyřiď jim, že to, co uslyší, jim vzkazuji já, Panovník Hospodin.
5Ať už na tvá slova dají nebo ne - protože je to národ rebelů, alespoň budou jasně vědět, že mezi ně přišel prorok.
6Nedej se zastrašit jejich slovy, Ezechieli, ani se neboj jich samotných. Neztrácej odvahu, ačkoliv si budeš připadat jako v trní a bodláčí nebo dokonce jako mezi škorpióny. Přestože ti budu zarytě odporovat, nedej se tím odradit ani vyvést z míry.
7Musíš jim předat mé poselství, ať už tě budou poslouchat nebo ne, vždyť jsou to vzbouřenci.
8Proto Ezechieli dobře poslouchej, co ti říkám. Nesnaž se vzdorovat stejně jako ti vzbouření Izraelci. Otevři ústa a přijmi, co ti dávám."
9Když jsem se podíval pozorněji, uviděl jsem nataženou ruku, která mi podávala svitek.
10Hospodin ho přede mnou rozvinul a já jsem viděl, že svitek je po obou stranách popsaný smutečními písněmi, nářky a bědováním.