1Toto je požehnání, které Boží muž Mojžíš přednesl před svou smrtí Izraelcům.
2Řekl: „Hospodin přišel ze Sínaje, jako slunce nám vzešel ze Seíru; zářil z hory Páran. Přišel s nespočetnými zástupy svatých, s plápolajícím ohněm po pravici.
33-4 Není pochyb o tom, že miluje všechen lid a všechny svaté hýčká ve své dlani. Všichni se sklánění k jeho nohám, a přijímají jeho pokyny, zákon, který předal Mojžíš, jako odkaz potomkům praotce Jákoba.
4***
5Stal se králem národa, když vůdci lidu shromáždili izraelské kmeny.
6Ať Rúben žije a neumírá a jeho rod se rozrůstá.“
7Toto řekl o Judovi: „Slyš, Hospodine, nářek Judův, přiveď ho k jeho lidu. Brání se jen vlastníma rukama. Pomoz mu proti jeho nepřátelům!“
8O Lévim řekl: „Tvé posvátné kameny, Hospodine, patří muži, kterého sis oblíbil. Zkoušel jsi ho v Masse, zápasil s ním při vodách u Meriby.
9Zřekl se svého otce a matky, neohlížel se na své bratry a neznal se ke svým dětem. Střežil ale tvé slovo a zachovával tvou úmluvu.
10Vyučuje nařízením tvého zákona všechny Izraelce. Pálí pro tebe kadidlo a přináší ke spálení obětní dary na tvůj oltář.
11Dopřej mu, Hospodine, svou přízeň, aby ti dílo jeho rukou, vždy přinášelo potěšení. Potrestej ty, kteří proti němu povstanou, udeř na jeho nepřátele tak, aby již nikdy nepovstali.“
12O Benjamínovi řekl: „Je to Hospodinův milovaný a je u něj v bezpečí, neboť on ho chrání po celý čas. Ten, koho Hospodin miluje, odpočívá v jeho náručí.“
13O Josefovi řekl: „Ať Hospodin požehná jeho zemi, zkropí ji vzácnou rosou z nebes a obdaří vodou, co se skrývá v hlubinách.
14Ať mu dopřeje slunce, které přináší hojnou úrodu, a zahrne tím nejlepším, co dávají měsíce,
15nejvybranějšími dary prastarých hor a plodností věčných pahorků,
16nejlepšími dary země a všeho, co je na ní, a přízní toho, který přebýval v hořícím keři. Nechť toto vše spočine na Josefově hlavě, na čele vyvoleného mezi svými bratry.
17Ve své vznešenosti je jako prvorozený býček s mocnými rohy divokého tura. Nastaví je proti všem národům, i kdyby žily na konci světa. Takové ať jsou desetitisíce Efrajimovy stejně jako Manasesovy.“
18O Zabulónovi řekl: „Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, i ty, Isachare, ve svých stanech.
19Svolají národy na horu a tam předloží oběti spravedlnosti; budou užívat hojnosti plodů moře a pokladů ukrytých v písku.“
20O Gádovi řekl: „Ať se těší přízni každý, kdo rozšiřuje Gádovo panství! Gád žije jako neohrožený lev, který dokáže rozsápat paži i hlavu.
21Vybral si pro sebe nejlepší zemi, ponechali mu velitelský podíl. Když se shromáždili vůdcové lidu, konal Hospodinovu spravedlivou vůli a jeho soudy nad Izraelem.“
22O Danovi řekl: „Dan je jako lví mládě, běžící z Bášanu.“
23O Neftalím řekl: „Neftalí oplývá přízní Hospodina a jeho požehnáním; právě on zdědí zemi na jih od moře.“
24O Ašerovi řekl: „Největší přízni mezi lidem se těší Ašer; nechť jsou mu ostatní bratři nakloněni. Ať koupe, hýčká v oleji i své nohy.
25Závory tvých vrat budou železné a bronzové a tvá síla přetrvá, dokud budeš žít.
26Nikdo se nevyrovná Bohu Izraele, který přichází z nebe, aby ti přišel na pomoc, v oblacích své vznešenosti.
27Věčný Bůh je tvým útočištěm, zachytí tě ve svém náručí. Vyžene před vámi vaše nepřátele a dá vám moc je nadobro zničit.
28Izrael tedy bude žít v bezpečí s vědomím, že mu nic nehrozí. V zemi obilí a mladého vína, s hojností nebeské vláhy.
29Jsi výjimečně obdařen, Izraeli! Kdo je jako ty, národe, který vysvobodil sám Hospodin? On je vaším ochráncem a pomocníkem, zdrojem vaší slávy a moci. Vaši nepřátelé se před vámi skryjí a vy pošlapete jejich posvátná místa.“