1Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat.
2Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud.
3Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe.
4V úleku padl na zem a uslyšel hlas: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?"
5Zeptal se: "Ale kdo jsi, pane?" Pán mu odpověděl: "Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď." Saul zlomený hrůzou řekl: "Pane, čekám na tvoje rozkazy."
6A Pán k němu: "Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další."
7Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví.
8Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku.
9Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.
10V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: "Pane, co si přeješ?"
11Pán mu řekl: "Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu.
12Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno."
13Ale Ananiáš namítl: "Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě.
14I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno."
15Pán mu však řekl: "Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky.
16A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí."
17Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: "Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem."
18A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít.
19Potom se posilnil jídlem.Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní.
20Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn.
21Všichni posluchači se divili a říkali: "Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu."
22Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš.
23Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí.
24Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl.
25Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.
26Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit.
27Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.
28A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši.
29Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život.
30Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.
31Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.
32Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě.
33Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko.
34Petr mu řekl: "Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!" A on hned vstal.
35Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.
36Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé.
37Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře.
38Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel.
39Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas.
40Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: "Tabito, vstaň!" Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se.
41Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou.
42To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše.
43Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.