11-3 Kristovi následovníci odnesli Štěpánovo tělo a pohřbili je. Církev byla velice zarmoucena jeho smrtí. Pro křesťany v Jeruzalémě nastaly zlé časy a všichni - kromě apoštolů - se rozptýlili po Judsku i Samařsku. Saul se teď chopil iniciativy: pronásledoval církev, vnikal do soukromých domů a dával zatýkat věřící muže a ženy, kteří se tam scházeli.
2***
3***
4Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství.
5Filip, další ze sedmi zvolených pracovníků, se dostal do města Samaří a tam hlásal Krista.
6Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů.
77-8 Uzdravil totiž mnoho posedlých, ochrnutých i chromých a město bylo brzo plné těchto radostných zpráv. Mnoho mužů i žen uvěřilo Filipově zvěsti o Božím království a o tom, kdo je Ježíš Kristus, a dávali se od něho pokřtít.
8***
9V Samaří žil také nějaký Šimon, který ze sebe dělal velkou osobnost, ale vlastně jen pletl Samařanům hlavu kouzelnými triky a magií.
1010-11 Měl však velkou autoritu u prostých i významných lidí a obecně se soudilo, že jeho síla pochází od Boha.
11***
1212-13 Tento Šimon sledoval pozorně Filipa a zachvátila ho posvátná hrůza nad skutečnými zázraky, vykonanými Boží mocí. Vyznal víru v Krista, dal se pokřtít a skoro se od Filipa nehnul.
13***
14Apoštolové v Jeruzalémě se dověděli, že také Samařsko přijalo Boží zvěst, a vyslali tam Petra a Jana.
1515-16 U Samařanů se zatím projevovala práce svatého Ducha tím, že se obraceli ke Kristu a byli pokřtěni. Petr a Jan se modlili, aby i samařským věřícím byla dána moc svatého Ducha.
16***
17Pak na ně kladli ruce a skutečně i skrze Samařany začala působit Boží moc.
18Když Šimon viděl, co se dělo s lidmi, na které apoštolové položili ruce, přinesl jim peníze s prosbou:
19"Dejte i mně tu moc, abych mohl pokládáním rukou udělovat Ducha svatého!"
20Petr mu řekl: "Ty tvé peníze tě ještě přivedou do zatracení. Copak myslíš, že se takový Boží dar dá koupit?
21Předávat Ducha ti nepřísluší a ztrácíš i to, co jsi dostal, protože chceš jednat s Bohem nečestně.
22Uznej, že je to tak, a pros Boha, snad ti tvůj špinavý úmysl odpustí.
23Vidím, že v tobě hlodá závist a ještě nejsi osvobozen od své hříšné minulosti."
24Šimon zahanbeně prosil: "Modlete se za mne, aby mne Pán nepotrestal."
25Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.
26Filip dostal pokyn od Božího anděla: "Připrav se a jdi na silnici z Jeruzaléma do Gázy, tam, kde prochází pouští."
27Filip se hned vydal na cestu. Brzy uviděl průvod etiopského hodnostáře, ministra financí kandaky, jak se tehdy nazývala vládkyně Etiopie a Súdánu. Byl v Jeruzalémě, aby vzýval Boha,
28a teď jel zpátky a na voze si četl svitek proroka Izajáše.
29Boží Duch vnukl Filipovi: "Dohoň ten vůz!"
30Filip přiběhl k vozu a tu slyší, že si černoch nahlas předčítá z knihy Izajášových proroctví. Filip se zeptal: "Říká ti to něco?"
31Ministr mu odpověděl: "Neříká, potřeboval bych to vyložit. Pojď si ke mně sednout a pomoz mi!"
32Právě četl slova: "Byl veden jako ovce na porážku,a jako beránek ztichne, když mu stříhají vlnu,tak ani on neotevřel ústa.
33Ponížili ho a nespravedlivě odsoudili.Kdo by čekal, že bude mít tolik potomků,když ho přece zabili!"
34Dvořan se zeptal Filipa: "Prosím tě, to mluvil prorok o sobě, nebo o někom jiném?"
35A tak Filip navázal na to prorocké slovo a ukázal, jak se vyplnilo na Ježíšovi.
36Cestou přijeli k nějaké vodě. Dvořan zvolal: "Podívej se, voda! Mohl bych i já být pokřtěn?"
37Filip na to: "Jestliže jsi uvěřil celým srdcem, proč ne?" A on vyznal: "Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn."
38Etiopský ministr dal příkaz k zastavení, vstoupil s Filipem do vody a ten ho pokřtil.
39Když se vrátili na břeh, Kristův Duch způsobil, že se Filip ztratil dvořanovi z očí. Musel tedy pokračovat sám, ale měl velkou radost.
40Filip se pak objevil v Azotu, prošel celým krajem až k Césareji a ve všech městech zvěstoval Ježíše.