1Krátce nato zemřel král Amónců a na trůn nastoupil jeho syn Chanún.
2Jakmile se to David dozvěděl, rozhodl se, že Chanúnovi projeví svou přízeň a ná-klonnost, neboť jeho otec Náchaš s ním vždy udržoval přátelské vztahy. Vypravil proto posly, aby jeho jménem Chanúnovi vyjádřili hlubokou soustrast nad úmrtím jeho otce.
3Sotva však Davidovi poslové k Amóncům dorazili, královi velitelé Chanúnovi řekli: "Skutečně věříš, že David k tobě vypravil své posly jen proto, aby uctil památku tvého otce? Nepřišli náhodou zjistit situaci a prozkoumat město, aby je pak David mohl oblehnout a dobýt?"
4Chanún, kterého jejich slova přesvědčila, se tedy Davidových mužů zmocnil, každému z nich nechal oholit polovinu brady, odříznout polovinu roucha až k hýždím a polonahé je poslal domů.
5Jakmile se David dozvěděl, jak král Chanún jeho posly ponížil, vyslal jim naproti muže se vzkazem, aby se zatím nevraceli do Jeruzaléma, ale zůstali v Jerichu, dokud jim opět vousy nedorostou.
6Když si Amónci uvědomili, jak proti sobě Davida popudili, najali dvacet tisíc aramejských pěšáků z Bét-rechóbu a ze Sóby, povolali tisíc mužů z armády krále z Maaky a pozvali dvanáct tisíc bojovníků krále Íš-tóba.
7Jakmile se o tom doslechl David, neváhal a nechal zmobilizovat celé své vojsko v čele s Jóabem.
8Zanedlouho Amónci vytáhli a seřadili se do bojového útvaru před branami svého města, zatímco Aramejci ze Sóby a Rechóbu spolu s bojovníky Íš-tóba a Maaky se shromáždili na bitevním poli.
9Když Jóab viděl, že ho nepřátelé sevřeli ze dvou stran, vybral nejlepší izraelské oddíly a postavil se s nimi proti Aramejcům.
10Velení nad ostatními vojáky svěřil do rukou svého bratra Abíšaje a seřadil je proti Amóncům.
11Potom svému bratrovi řekl: "Získají-li Aramejci nade mnou převahu, přijď mi na pomoc. Stejně tak já, budou-li nad tebou Amónci vítězit, přijdu na pomoc tobě.
12Musíme do boje vložit veškerou svou sílu a odvahu. Vždyť bojujeme za svůj národ a města našeho Boha. Ať Hospodin rozhodne, jak sám uzná za vhodné."
13Po těchto slovech vyrazil Jóab a jeho oddíly proti Aramejcům a ti se před ním dali na útěk.
14Když Amónci spatřili, že Aramejci utíkají, také oni se dali před Abíšajem na ústup a stáhli se do města. Jóab tedy přerušil boj a vrátil se s armádou do Jeruzaléma.
15Aramejci se však se svou porážkou nesmířili a znovu se shromáždili k bitvě.
16Hadad-ezer tentokrát povolal i Aramejce, kteří sídlili za řekou Eufratem, a pod vedením svého velitele Šóbaka je soustředil do Chélamu.
17David se však o přípravách Aramejců opět okamžitě dozvěděl a povolal do zbraně celý Izrael. Překročil pak se svou armádou Jordán a přitáhl k Chélamu. Sotva dorazil, Aramejci, kteří mezitím seřadili své jednotky k boji, proti němu zaútočili.
18Izraelci však brzy získali převahu a Aramejci se před nimi dali na útěk. Davidovi muži pak při pronásledování usmrtili sedm set jejich vozatajů, čtyřicet tisíc pěšáků a v boji zabili také jejich velitele Šóbaka.
19Když Hadad-ezerovi spojenci viděli, jak zdrcující porážku jim Izrael připravil, uzavřeli s Izraelci mír a podrobili se jim jako služebníci. Od té doby se už Aramejci báli Amóncům pomáhat.