1Jednou si Elíša zavolal Šúnemanku, jejíhož syna vzkřísil, a poradil jí: "Vezmi celou svou rodinu a odejděte ze země, protože Hospodin odsoudil tuto zemi k sedmi letům hladomoru."
2Šúnemanka Elíšu uposlechla a spolu s rodinou odešla a usadila se na území Pelištejců.
3Po sedmi letech se vrátila a zamířila ke králi, aby ho požádala o navrácení svého domu i pozemků.
4Král měl tenkrát rozhovor s Géchazím, služebníkem Božího proroka, a žádal ho, aby mu pověděl o všech významných činech, které Elíša vykonal.
5Šúnemanka přišla ke králi se svou žádostí o dům a polnosti právě ve chvíli, kdy Géchazí vyprávěl králi, jak Elíša vzkřísil jejího mrtvého chlapce. Jakmile ji Géchazí spatřil, řekl králi: "Můj pane, to je právě ta žena, jejímuž synovi Elíša vrátil život."
6Král se tedy na tuto událost zeptal samotné Šúnemanky a ona mu všechno ochotně dosvědčila. Potom král svěřil její žádost jednomu ze svých úředníků a přikázal mu: "Zajisti, ať je této ženě vráceno všechno, co jí kdy patřilo, včetně veškerých výnosů z jejího pole od doby, kdy odešla ze země, až do dnešního dne."
7V době, kdy prorok Elíša navštívil Damašek, onemocněl aramejský král Ben-hadad. Když se králi doneslo, že do Damašku přišel Boží prorok,
8nařídil svému služebníku Chazaelovi: "Připrav si pro Božího proroka nějaký dar a jdi ho navštívit. Zeptej se jeho prostřednictvím Hospodina, zda se ze své nemoci opět uzdravím."
9Chazael se tedy vypravil za Elíšou a jako dar mu na čtyřiceti velbloudech přivezl to nejlepší zboží z celého Damašku. Předstoupil před proroka a řekl: "Posílá mě k tobě tvůj oddaný přítel, aramejský král Ben-hadad a ptá se, zda se ze své nemoci opět uzdraví."
10Nato Elíša odpověděl: "Ačkoliv mi Hospodin oznámil, že Ben-hadad ve skutečnosti zemře, jdi za ním a řekni mu, že se ze své nemoci zotaví."
11Sotva však Elíša domluvil, upřeně se na Chazaela zadíval, tvář mu strnula a pak se hlasitě rozplakal.
12"Proč naříkáš, můj pane?" otázal se Chazael. "Protože již nyní vím, jak nesmírně Izraelcům ublížíš," odvětil Elíša. "Se svými lidmi vypálíš jejich pevnosti, se svými vojáky pobiješ všechny mladíky, do země zašlapeš jejich děti a dokonce rozsekáš na kusy i těhotné ženy."
13"Copak, jsem nějaký prašivý pes, abych něco takového spáchal?" zvolal pohoršeně Chazael. Nato mu Elíša odpověděl: "Hospodin mi oznámil, že se staneš aramejským králem."
14Když Elíša domluvil, Chazael odešel a vrátil se ke svému králi. Ben-hadad se ho zeptal: "Co ti řekl prorok Elíša?" Chazael odpověděl: "Elíša tvrdí, že se zcela jistě uzdravíš."
15Na druhý den však Chazael přehodil králi přes obličej namočené plátno a držel je tak dlouho, dokud král nezemřel. Potom se nechal dosadit na jeho místo.
16V pátém roce vlády izraelského krále Jórama, Achabova syna, nastoupil na judský trůn stejnojmenný panovník, Jóšafatův syn Jóram.
17Stal se králem ve svých třiceti dvou letech a vládl v Jeruzalémě celkem osm let.
18Jeho jednání však bylo Hospodinu trnem v oku, neboť se oženil s dcerou krále Achaba a dopouštěl se stejných nepravostí jako on a ostatní izraelští králové.
19Hospodin ovšem kvůli svému služebníku, králi Davidovi, zachoval v Judsku pokoj, protože Davidovi kdysi slíbil, že na judském trůně navždy bude vládnout některý z jeho potomků.
20V době Jóramovy vlády se Edómci vzbouřili proti své závislosti na Judsku a zvolili si svého vlastního krále.
21Král Jóram ihned zmobilizoval veškeré své válečné vozy a vytáhl s nimi do Sáíru. Edómci Jórama i jeho vozy obklíčili, ale králi se v noci podařilo jejich řady prorazit. Jeho vojáci však odmítli bojovat a rozprchli se do svých domovů.
22Edómci tak svým povstáním dosáhli nezávislosti a o něco později se k nim připojila i Libna.
23Další události z doby vlády krále Jórama a také všechny jeho činy zaznamenává kronika judských králů.
24Když Jóram zemřel, pohřbili ho k jeho předkům v Městě Davidově a vládu po něm převzal jeho syn Achazjáš.
25Jóramův syn Achazjáš dosedl na judský trůn v dvanáctém roce vlády izraelského krále, Achabova syna Jórama.
26Začal panovat ve svých dvaceti dvou letech a vládl v Jeruzalémě jen jeden rok. Jeho matka Atalja byla dcerou izraelského krále Omrího.
27Král Achazjáš navázal sňatkem přízeň s rodem izraelského krále Achaba a svým jednáním popuzoval Hospodina stejně jako dříve Achab a celý jeho rod.
28Achazjáš se jednou spojil s Achabovým synem Jóramem a společně vytáhli na aramejského krále Chazaela do Rámotu v Gileádu. Sotva však bitva začala, Aramejci krále Jórama zranili a
29on se vrátil do Jizreelu, aby se ze svých zranění vyléčil. Když to zjistil judský král Achazjáš, neváhal a vypravil se za ním do Jizreelu, aby mu vyjádřil svou podporu.