1Jótam se stal panovníkem ve svých dvaceti pěti letech a vládl v Jeruzalémě celkem šestnáct let. Jeho matkou byla Sádokova dcera Jerúša.
2Hospodin byl s jeho vládou spokojen, neboť Jótam respektoval jeho vůli, stejně jako to dělával jeho otec Uzijáš. Na rozdíl od něj se však Jótam nijak neprovinil v Hospodinově chrámu. Navzdory tomu však ostatní obyvatelé země jednali stále hůře.
3Jótam přestavěl Horní bránu Hospodinova chrámu a odvedl také kus práce na stavbě jeruzalémské hradby na svahu pahorku Ófelu.
4Dále vybudoval v judském pohoří několik měst a v lesnatých oblastech země vystavěl pevnosti a obranné věže.
5Jótam se také pustil do války s Amónci a porazil je. Amónci mu pak ještě téhož roku museli vyplatit tři a půl tuny stříbra, více než tisíc sedm set tun pšenice a stejné množství ječmene. Tutéž daň mu potom odváděli ještě v následujících dvou letech.
6Jótamova vláda byla pevná a silná, protože ve všem neochvějně následoval svého Boha Hospodina.
7Další události z doby Jótamovy vlády rovněž jeho válečné i cestovatelské výpravy popisuje kronika izraelských a judských králů.
8Jótam stál v čele země od svých pětadvaceti let a vládl v Jeruzalémě celkem šestnáct let.
9Když Jótam zemřel, pohřbili ho k jeho předkům v části Jeruzaléma, které se říká Davidovo město, a na trůn po něm dosedl jeho syn Achaz.