1V Izraeli žil jeden vlivný a bohatý muž jménem Kíš, který pocházel z kmene Benjamínovců. Byl synem Abíela a vnukem Seróra, jehož otcem byl Bekórat, syn Afíacha, Benjamínova potomka.
2Kíš měl syna Saula, který byl nejkrásnějším mladíkem mezi všemi Izraelci a navíc byl o hlavu vyšší než všichni ostatní v celé zemi.
3Jednoho dne se Kíšovi ztratily oslice, a proto řekl svému synu Saulovi: "Vezmi s sebou jednoho z mých služebníků a vydejte se oslice hledat."
4Ti dva tedy prošli Efrajimské pohoří, území Šališa a Šaalím i celou zemi, která patřila Benjamínovcům, ale nic nenašli.
5Když došli až do oblasti Súfu, řekl Saul svému služebníkovi: "Vrátíme se raději domů, aby se můj otec namísto o své oslice nezačal obávat o nás."
6Ten mu však navrhl: "V nedalekém městě bydlí Boží prorok. Je velmi vážený, neboť všechno, co řekne, je pravda a skutečně se stane. Pojďme a navštivme ho. Snad nám poradí, kde bychom měli oslice hledat."
7Saulovi se služebníkův návrh zamlouval, ale namítl: "Máme-li navštívit takového muže, nemůžeme k němu přece přijít s prázdnou. Chléb už nám ale došel a o jiném dárku, který bychom mu mohli přinést, nevím. Máme vůbec něco, co bychom mu mohli dát?"
8"Mám u sebe kousek stříbra," odvětil služebník. "Dám ho vidoucímu, aby nám řekl, kudy se máme dát." (
9Tenkrát totiž Izraelci nazývali muže, kterým dnes říkáme proroci, vidoucími.)
10"Dobrá tedy, pojďme zkusit štěstí," řekl Saul služebníkovi a společně se vydali na pahorek k městu, kde prorok bydlel.
11Když stoupali nahoru, potkali na cestě dívky, které šly ke studni pro vodu. Zastavili je a zeptali se jich, jestli je prorok ve městě.
1212-13 "Ano," odpověděly dívky, "přišel do města krátce před vámi. Právě dnes se totiž na posvátném návrší nad městem koná obětní obřad. Chcete-li s ním však mluvit, měli byste si pospíšit, abyste ho zastihli dříve, než vystoupí z města na posvátné návrší, aby tam požehnal oběti a pojedl. Ostatní lidé musí s jídlem čekat, dokud nepřijde a pokrm nepožehná. Teprve potom mohou ti, kdo jsou pozváni, začít jíst. Jděte proto rychle nahoru, neboť zatím je ve městě a můžete ho zastihnout."
13***
14Saul i jeho služebník tedy stoupali dále k městu, a právě když se do něho chystali vstoupit, vycházel jim naproti Samuel a mířil nahoru na posvátné návrší.
15Den předtím, než Saul přišel, řekl Hospodin Samuelovi:
16"Zítra přibližně v tuto dobu ti pošlu jednoho muže ze země Benjamínovců a ty ho ustanovíš králem izraelského národa. On je ten, kdo vysvobodí národ z područí Pelištejců, neboť jsem se rozhodl, že vyslyším nářek lidu a jeho volání o pomoc, které ke mně doléhá."
17Jakmile Samuel spatřil Saula, Hospodin ho upozornil: "To je ten muž, o kterém jsem s tebou včera hovořil. Právě on stane v čele mého lidu."
18Když Samuel vycházel z městské brány, Saul k němu přistoupil a zeptal se: "Řekni mi, prosím, kde najdu prorokův dům."
19Nato Samuel Saulovi odpověděl: "Já jsem ten prorok, kterého hledáš. Vystup se mnou na posvátné návrší, neboť dnes budeme jíst spolu. Ráno ti pak odpovím na vše, co máš na srdci, a nechám tě odejít.
20A pokud jde o ty oslice, které se před třemi dny ztratily tvému otci, už se o ně neboj, protože se našly. Tebe by teď mělo zajímat spíše to, že celý Izrael nyní touží především po tobě a po tvé rodině."
21"To musí být nějaký omyl," odpověděl Saul. "Vždyť pocházím z nejmenšího izraelského kmene Benjamínovců a má rodina je ze všech rodin tohoto kmene ta nejméně významná! Proč tedy něco takového vůbec říkáš?"
22To už ale Samuel přivedl Saula i jeho služebníka do hodovní síně a posadil je do čela stolu, u kterého sedělo asi třicet dalších pozvaných hostů.
23Zavolal si kuchaře, ukázal mu na Saula a nařídil mu: "Přines tu část masa, kterou jsem ti poručil odložit stranou, a dej ji tomuto mladíkovi."
24Kuchař tedy přinesl masitou kýtu a položil ji před Saula. "Nech si chutnat a klidně jez," řekl pak Samuel Saulovi. "Schovával jsem ti tu porci právě pro tuto příležitost už od chvíle, kdy jsem pozval ostatní hosty." Saul tedy neváhal a toho dne pojedl se Samuelem.
25Když hostina skončila, oba sestoupili z posvátného návrší zpět do města a zamířili do Samuelova domu. Samuel pozval Saula na střechu domu a tam s ním rozmlouval.
26Časně zrána, právě když se slunce vyhouplo nad obzor, zavolal Samuel na Saula, který spal na střeše: "Vstávej, je čas vydat se na cestu!" Saul tedy vstal a za doprovodu Samuela se vydal k odchodu z města. Cestou ho Samuel požádal, aby poslal svého služebníka napřed. Když se služebník dostatečně vzdálil, Samuel požádal Saula, aby se zastavil, a řekl mu: "Mám pro tebe poselství od Boha."