1Obyvatelé Kirjat-jearímu jejich výzvu přijali a Hospodinovu truhlu si skutečně odnesli. Dopravili ji na jeden kopec do domu, který patřil muži jménem Abínádab, a pověřili jeho syna Eleazara, aby u ní držel stráž.
2Hospodinova truhla zůstala v Kirjat-jearímu ještě dvacet dlouhých let, než si Izraelci konečně uvědomili, že veškeré jejich strasti a trápení pramení z toho, že zapomněli na svého Boha.
3Samuel proto vyzval všechny izraelské kmeny: "Jestliže jste se skutečně z celého srdce rozhodli vrátit se zpět k Hospodinu, zbavte se veškerých cizích falešných bůžků a posvátných kůlů, které mezi sebou máte. Odevzdejte se cele Hospodinu a uctívejte pouze jeho. Potom vás jistě vysvobodí z područí Pelištejců."
4Izraelci tenkrát Samuela poslechli, skutečně ze svých domovů odstranili všechny napodobeniny falešných bohů a uctívali výhradně Hospodina.
5Když to Samuel viděl, dal po celém Izraeli vyhlásit: "Shromážděte se všichni do Mispy a já tam za vás budu prosit Hospodina."
6Izraelci Samuelovu výzvu přijali a až do posledního se v Mispě sešli. Na znamení lítosti nad svými nepravostmi potom nabírali ze studny vodu a vylévali ji před Hospodinem. Celý ten den nic nejedli a společně přiznávali, že se proti Hospodinu hanebně provinili. Toho dne také ustanovili Samuela svým vůdcem.
7Jakmile se o shromáždění Izraelců v Mispě doslechli velitelé Pelištejců, bez váhání zmobilizovali celou svou armádu a vytáhli proti nim. Když se Izraelci o blížícím se pelištejském vojsku dozvěděli, přepadl je strach.
8Obrátili se proto na Samuela a naléhali na něj: "Pros Hospodina, našeho Boha, aby nás před Pelištejci zachránil!"
9Samuel tedy vzal jehňátko, které ještě pilo mléko své matky, a obětoval je v ohni Hospodinu. Přitom ho naléhavě prosil za celý Izrael a Hospodin na jeho volání odpověděl.
10Zatímco Samuel přinášel v ohni svou oběť, Pelištejci přitáhli až k Izraelcům a zaútočili na ně. Hospodin však proti Pelištejcům mohutně zaburácel svým hlasem a uvedl tak celou jejich armádu do totálního zmatku a chaosu.
11Izraelci je pak už snadno porazili a bojovníky, kteří se před nimi ve strachu dali na útěk, pronásledovali a pobíjeli až pod Bét-kar.
12Potom vzal Samuel kámen, postavil ho jako památník mezi Mispu a Šén a prohlásil: "Tento kámen ponese jméno Eben-ezer (to znamená Kámen pomoci), neboť až k tomuto místu nám Hospodin pomáhal."
13Pelištejci tedy byli poraženi a po celý zbytek Samuelova života a vůdcovství se na izraelské území neodvážili vstoupit, neboť Hospodin stál proti nim.
14Izraelci také získali od Pelištejců zpět všechna svá města a jejich okolí od Ekrónu až po Gat a mezi oběma národy zavládl mír.
15Samuel zůstal vůdcem Izraele až do své smrti.
16Každým rokem navštěvoval Bét--el, Gilgál a Mispu a ve všech těchto městech řešil spory a jiné záležitosti, které se mezi Izraelci vyskytly.
17Potom se ale vždy vrátil a spravoval Izrael ze svého domu v Rámě, kde dal také vystavět Hospodinu oltář.