1Celá pelištejská armáda se mezitím shromáždila v Afeku a Izraelci se utábořili u pramene v Jizreelu.
2V prvních řadách pelištejské armády kráčeli před svými oddíly velitelé a vojevůdci, zatímco David se svými muži a s králem Akíšem pochodoval vzadu.
3Když si toho všimli velitelé Pelištejců, zeptali se krále: "Co tady dělají ti Hebrejové?" Akíš jim odpověděl: "To je přece David se svými muži. Dříve byl služebníkem izraelského krále Saula, ale už více než rok slouží mně. A od té doby, co Saula opustil, jsem s ním až dodnes velmi spokojen."
4Pelištejští velitelé se však rozzlobili: "Pošli ho ihned zpátky. Nechceme, aby s námi táhl do boje. To by ještě scházelo, aby se v průběhu bitvy obrátil proti nám. Vždyť čím by si snadněji mohl získat zpět přízeň svého pána, než hlavami našich bojovníků?
5Je to přece stejný David, kterého kdysi oslavovali tancem a zpívali: Král Saul pobil v bojích tisíce mužů, ale David jich skolil desetitisíce."
66-7 Akíš si tedy Davida zavolal a sdělil mu: "Přísahám při Hospodinu, že jsi jeden z nelepších a nejspolehlivějších mužů, kterého jsem kdy potkal. Velmi rád bych tě měl v boji po boku. Velitelé mého vojska o tom však nechtějí ani slyšet, a proto se raději v pokoji vrať zpátky, abys je proti sobě něčím nepopudil."
7***
8David se však zeptal: "Udělal jsem snad za celou dobu, co jsem byl u tebe, něco zlého? Proč tedy nemohu jít a bojovat proti tvým nepřátelům?"
9Akíš však trval na svém: "Pokud jde o mě, vážím si tě, jako by mi tě poslalo samo nebe, ale moji velitelé se tě bojí a nechtějí, abys s nimi táhl do boje.
10Proto raději časně zrána vstaň a ještě za rozbřesku spolu se všemi muži odejdi."
11David se už tedy dále nevyptával a brzy za úsvitu se i se svými muži vydal zpět na území Pelištejců, zatímco Pelištejci pokračovali směrem k Jizreelu.