1Krátce nato Pelištejci opět zmobilizovali svou armádu a připravili se k dalšímu útoku na Izrael. Král Akíš si zavolal Davida a oznámil mu: "Doufám, že jsi pochopil, jakou máš povinnost a že s námi se svými muži potáhnete do boje."
2David ho ujistil: "Však již brzy uvidíš na vlastní oči, co tvůj služebník dokáže." Akíšovi se Davidova odpověď líbila, a proto ho ustanovil svým doživotním osobním strážcem.
3Po smrti proroka Samuela, kterého všichni Izraelci s hlubokým zármutkem pohřbili ve městě Rámě, kde bydlel, dal Saul vyhladit veškeré spiritisty a jasnovidce v celé zemi.
4Když potom oddíly Pelištejců vtrhly do země a utábořily se v Šúnemu, tak i král Saul zmobilizoval všechny Izraelce a zaujal postavení v pohoří Gilbóa.
55-6 Sotva však spatřil mocnou armádu Pelištejců, zděsil se a strachy bez sebe se obrátil na Hospodina, co má dělat. Hospodin mu však neodpověděl ani prostřednictvím snů, ani kamene urímu, ani proroků.
6***
7Saul proto přikázal služebníkům: "Najděte mi ženu, která dokáže hovořit s duchy zemřelých. Chci se jí zeptat, co si mám počít." "Jedna taková žena bydlí v Én-dóru," oznámili mu.
8Saul tedy neváhal, místo královského oděvu si vzal na sebe obyčejné šaty a v noci se v doprovodu dvou mužů k té ženě vypravil. Když k ní přišel, požádal ji, aby mu zprostředkovala rozhovor s duchem zemřelého, jehož jméno jí oznámí.
9Žena se však vzpouzela: "Chceš mě přivést do neštěstí a připravit o život? Copak nevíš, že Saul dal všechny spiritisty a jasnovidce v zemi vyhladit?"
10Saul ji však přemlouval: "Přísahám při samotném Hospodinu, že tě za to žádný trest nestihne."
11"Tak tedy dobře," poddala se žena, "koho ti mám přivolat?" "Zavolej mi ducha zemřelého proroka Samuela," požádal ji Saul.
12Žena tedy přivolala Samuela. Sotva ho však spatřila, hlasitě vykřikla: "Proč jsi mne podvedl, vždyť ty jsi Saul!"
13"Neboj se," ujistil ji král, "jenom mi klidně pověz, co vidíš." Žena mu tedy řekla: "Vidím ducha, který vystupuje ze země."
14"A jak vypadá?" přerušil ji Saul. "Je to starý muž a má na sobě plášť," pokračovala. Protože Saul byl přesvědčen, že je to skutečně Samuel, padl na kolena a poklonil se až k zemi.
15"Proč mě voláš a nenecháš mne odpočívat?" otázal se ho Samuel. "Dostal jsem se do nesnází," odpověděl Saul. "Pelištejci mi opět vyhlásili válku a Bůh se ke mně nechce znát. Neodpovídá mi ani prostřednictvím proroků, ani skrze sny. Proto jsem dal přivolat tebe, abys mi poradil, co mám dělat."
16Samuel mu však odvětil: "Proč se ptáš mě, když ti ani Hospodin neodpovídá a stal se tvým nepřítelem?
17Vždyť Hospodin jen splnil, co ti mým prostřednictvím předpověděl. Vzal ti z rukou moc i království a svěřil je Davidovi.
18Hospodin dnes nechal na tvou hlavu dopadnout důsledky toho, že jsi neuposlechl jeho rozkaz, když se hněval na Amálekovce.
19Hospodin proto dopustí, aby Pelištejci porazili a rozprášili celou izraelskou armádu, a ty i tvoji synové se zítra připojíte ke mně."
20Samuelova slova na Saula tak zapůsobila, že se strachy zhroutil na zem a zůstal ležet jak dlouhý tak široký. Protože celý den a celou noc nic nejedl, byl zcela vyčerpaný.
21Když žena zjistila, jak velmi je otřesen, řekla mu: "Pohleď, já jsem tvé žádosti vyhověla a riskovala život. Udělala jsem však to, cos mi nařídil.
22Nyní tedy poslechni ty mne a sněz pokrm, který ti připravím, abys opět nabyl novou sílu a mohl pokračovat v cestě."
23Saul však její radu odmítl. Když ho ale začali přemlouvat i jeho muži, poslechl, vstal ze země a posadil se na lůžko.
24Žena pak už na nic nečekala, porazila vykrmené tele, vzala mouku, zadělala těsto a napekla nekvašené chleby.
25Pokrm pak předložila Saulovi a jeho mužům. Ti se najedli a ještě téže noci vstali a odešli.