1Na jaře následujícího roku, v období, kdy obvykle začínala válečná tažení, vytáhl Jóab v čele armády proti Amóncům a oblehl s nimi Rabu. David se však tentokrát boje osobně neúčastnil a zůstal v Jeruzalémě. Mezitím Jóab na Rabu zaútočil a ponechal z ní jen trosky.
22-3 David pak už jen sesadil jejího krále a odnesl si jeho korunu. Byla celá ze zlata a i se vsazeným drahokamem vážila více než třicet kilogramů. Sám ji pak nosíval na hlavě. Kromě toho si z města odvezl ještě mnoho další kořisti a jeho obyvatele podřídil nuceným pracím s pilami, krumpáči a železnými sekyrami. Když pak stejně naložil se všemi ostatními městy Amónců, vrátil se David s celou armádou zpět do Jeruzaléma.
3***
4V jiné bitvě s Pelištejci, která se o něco později strhla v Gezeru, usmrtil Sibekaj z Chúšatu muže z národa obřího vzrůstu, bojovníka Sipaje.
5Když Izraelci za nějaký čas opět bojovali s Pelištejci, zabil Jaírův syn Elchánan bojovníka Lachmího, bratra obra Goliáše z Gatu. Jeho kopí mělo násadu silnou jako trám.
6Jindy se Izraelci utkali s Pelištejci v Gatu. Tam se proti nim postavil další obrovský muž se čtyřiadvaceti prsty. (Na všech končetinách měl po šesti prstech.)
7Když se začal Izraelcům vysmívat, postavil se proti němu Jónatan - syn Davidova bratra Šimey, a zabil ho.
8Tak David a jeho muži připravili o život bojovníky obřího vzrůstu z Gatu.