1A pátý anděl zatroubil. I spatřil jsem hvězdu spadlou s nebe na zem, a byl jí dán klíč od jámy propasti.
2Otevřela pak jámu propasti, a vystoupil z jámy kouř jako z veliké pece; i zatemnilo se slunce i vzduch kouřem z té jámy.
3Z kouře pak vyšly na zem kobylky, a byla jim dána moc, jakou mají zemští štíři.
4Ale bylo jim řečeno, aby neškodily zemské trávě ani žádné zeleni ani žádnému stromu, leč jen lidem, kteří nemají na čele to Boží znamení.
5A bylo jim dáno ne usmrcovat je, ale trápit po pět měsíců; to jejich trápení je jako trápení po štírovi, když bodne člověka.
6A v těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; a budou si přát zemřít, ale smrt od nich uteče.
7A ty kobylky měly vzhled koní vystrojených do války; na hlavě měly věnce jako zlaté a jejich tvář byla jako tvář lidská.
8A měly vlasy jako mají ženy a jejich zuby byly jako zuby lvů.
9A hruď měly jako železné pancíře, šramot pak jejich křídel byl jako rachot vozů s mnoha koni, když se řítí do boje.
10Mají ocasy podobné štírům a (v nich) žihadla; v ocase mají moc škodit lidem po pět měsíců.
11Mají nad sebou krále, anděla propasti; hebrejsky se jmenuje Abaddon, řecky pak Apollyon - Hubitel. -
12První „běda“ přešlo. Hle, přichází po těchto věcech ještě dvojí „běda.“
13Když zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jeden hlas ode čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem;
14hlásil šestému andělovi, který měl polnici: „Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou spoutáni u oné velké řeky Eufratu!“
15I byli odvázáni ti čtyři andělé, kteří byli přichystáni k této hodině a k tomuto dni, k měsíci a roku, aby usmrtili třetinu lidstva.
16A toho jízdního vojska bylo dvě stě milionů; slyšel jsem jejich počet.
17Koně a ty, kteří na nich seděli, jsem spatřil ve vidění takto: měli pancíře ohnivě červené, temně fialové a sírově žluté. A hlavy koní byly jako hlavy lvů; z huby jim vychází oheň, kouř a síra.
18Těmito třemi ranami byla usmrcena třetina lidí, ohněm, kouřem a sírou, které koním vycházely z huby.
19Neboť síla těch koní je v jejich hubě a v jejich ocase; jejich ocasy totiž jsou podobny hadům, mají hlavy a jimi škodí.
20A ostatní lidé, kteří nebyli usmrceni těmito ranami, nečinili ani pak ještě pokání za výtvory svých rukou, že by upustili od uctívání zlých duchů a model zlatých, stříbrných, měděných, kamenných a dřevěných, které nemohou ani viděti, ani slyšeti, ani choditi;
21neobrátili se kajícně ze svých vražd, ze svých čárů a ze svého smilstva, ani ze svých krádeží.