1A spatřil jsem jiného mocného anděla sestupovat s nebe; byl zahalen oblakem, na hlavě měl duhu, jeho tvář byla jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy;
2v ruce měl otevřenou knížku. I postavil pravou nohu na moře, levou pak na zemi.
3I vzkřikl silným hlasem, jako když řve lev. Když vykřikl, promluvilo sedm hromů svými hlasy.
4A když těch sedm hromů domluvilo, hodlal jsem psáti. Ale uslyšel jsem hlas z nebe: „Zapečeť, co mluvilo těch sedm hromů, a nepiš to!“
5A anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozdvihl pravici k nebi
6a přisáhl při tom, který žije na věky věků, který stvořil nebe a co je v něm, i zemi a co je v ní, i moře a co je v něm: „Cas už více nebude,
7nýbrž ve dnech, kdy se ozve hlas sedmého anděla, až začne troubit, je dokončeno ono Boží tajemství, jak zvěstoval svým služebníkům prorokům.“
8A hlas, který jsem slyšel z nebe, opět ke mně promluvil: „Jdi, vezmi tu otevřenou knížku z ruky anděla stojícího na moři a na zemi!“
9I odešel jsem k tomu andělovi a řekl jsem mu, aby mi dal tu knížku. (On) mi řekl: „Vezmi a polkni ji; způsobí ti hořko v břiše, ale v ústech ti bude sladká jako med.“
10I vzal jsem knížku z ruky andělovy a polkl jsem ji; v ústech mi byla sladká jako med. Ale když jsem ji spolkl, zhořklo mi v břiše.
11Tu mi řekli: „Musíš znovu prorokovat o lidstvu a národech, o jazycích a mnohých králích.“