1„Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
2Ten soud totiž, jakým soudíte, stihne vás; a tou mírou, jakou vy naměříte, naměří se vám.
3Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
4Nebo jak to, že říkáš svému bratru: ´Dovol, odstraním ti z oka třísku´, a hle, ve vlastním oku máš trám!
5Pokrytče, odstraň nejdříve z vlastního oka trám, a potom prohlédneš, takže budeš moci odstranit třísku z oka svému bratru.“
6„Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly před vepře, aby je snad nepošlapali svýma nohama, neobrátili se a vás nerozsápali.“
7„Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevřeno!
8Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9Vždyť kdo je mezi vámi takový, že dá vlastnímu synu kámen, když ho poprosí o chléb?
10Nebo poprosí-li o rybu, že mu podá hada?
11Jestliže tedy vy, ačkoliv jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá dobré věci těm, kdo ho prosí!
12Co tedy chcete, aby lidé dělali vám, tak dělejte i vy jim, neboť toto je Zákon a Proroci.“
13„Vejděte těsnou bránou. Neboť široká je brána a prostranná cesta, která vede do záhuby, a mnozí jí tam vstupují.
14Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede do života, a málo lidí ji nalézá.“
15„Střezte se nepravých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou to draví vlci.
16Po jejich ovoci je poznáte. Což se sklízejí s trní hrozny nebo s bodláků fíky?
17Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale špatný strom nese špatné ovoce.
18Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce, ani špatný strom nést dobré ovoce.
19Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně.
20Tedy je poznáte po jejich ovoci.
21Ne každý, kdo mi říká: ´Pane, Pane', vejde do nebeského království, nýbrž kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
22Mnozí mi řeknou v onen den:´Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli zlé duchy a tvým jménem nedělali mnoho zázraků.?´
23A tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, pachatelé nepravosti!“
24„Každý tedy, kdo poslouchá tyto mé řeči a činí je, podobá se moudrému muži, který si vystavěl dům na skále.
25A spadl déšť a přišly proudy vod, zaduly větry a obořily se na onen dům. Ale nepadl, protože měl základy na skále.
26A každý, kdo poslouchá tyto mé řeči, ale nečiní je, podobá se neprozíravému muži, který si vystavěl dům na písku.
27A spadl déšť a přišly proudy vod, zaduly větry a obořily se na ten dům; a spadl, a jeho zhroucení bylo veliké.“
28A když Ježíš dokončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením.
29Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich vykladatelé Písma.