1„Hleďte, abyste nekonali svou spravedlnost okázale před lidmi. Jinak nebudete mít odměnu u svého Otce v nebesích.
2Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby měli u lidí slávu. Vpravdě vám pravím: Dostali svou odměnu.
3Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvá levice, co dělá tvá pravice,
4aby tvoje almužna zůstala skryta, a tvůj Otec, který vidí ve skrytu, ti odplatí.“
5„A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci, kteří se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Vpravdě vám pravím: Dostali svou odměnu.
6Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytu; a tvůj Otec, který vidí ve skrytu, ti odplatí.
7Když se modlíte, nebuďte povídaví jako pohani; domnívají se totiž, že budou vyslyšeni pro svou mnohomluvnost.
8Proto je nenapodobujte! Ví zajisté váš Otec, co potřebujete, dříve než ho poprosíte.
9Vy se tedy budete modlit takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé!
10Přijď království tvé! Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi!
11Chléb náš vezdejší dej nám dnes!
12A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům.
13A neuvoď nás v pokušení. Ale zbav nás od zlého.
14Odpustíte-li totiž lidem jejich poklesky, odpustí také vám nebeský Otec;
15ale neodpustíte-li lidem, ani váš Otec vám neodpustí hříchy.“
16„A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří si hyzdí obličej, aby bylo lidem zřejmé, že se postí. Vpravdě vám pravím: Dostali svou odměnu.
17Ale když se postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář,
18aby neviděli lidé, že se postíš, nýbrž tvůj Otec, který je ve skrytu; a tvůj Otec, který vidí ve skrytu, ti odplatí.“
19„Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí rez a mol a kde se zloději prokopávají a kradou.
20Shromažďujte si však poklady v nebi, kde je nekazí ani rez, ani mol a kde se zloději neprokopávají a nekradou.
21Neboť kde je tvůj poklad, tam je i tvé srdce.“
22„Svítilnou těla je oko. Je-li tedy tvé oko správné, celé tvé tělo bude mít světlo.
23Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže tedy světlo v tobě je temnota, jaká to temnota!“
24Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět, a druhého milovat, anebo k jednomu přilne, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.
25Proto vám pravím: Nestarejte se příliš o svůj život, co budete jíst nebo co budete pít, ani o své tělo, čím se budete odívat. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26Pohleďte na nebeské ptáky! Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je krmí. Což nejste cennější než oni?
27Kdopak z vás může svou starostlivostí přidat k svému věku jediný loket?
28A proč se příliš staráte o šaty? Sledujte polní lilie, jak rostou; nepracují ani nepředou.
29Ale pravím vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl oděn jako jedna z nich.
30Jestliže tedy Bůh tak odívá polní trávu, která dnes je a zejtra se hází do pece, neoděje tím spíše vás, lidé malověrní?
31Nesmíte být proto příliš starostliví a říkat: ´Co budeme jíst´, nebo ´co budeme pít´, nebo, ´čím se budeme odívat!´
32Vždyť to všechno vyhledávají pohani. Ví zajisté váš nebeský Otec, že to všecko potřebujete.
33Především tedy hledejte království a jeho spravedlnost, a toto všechno vám bude přidáno.
34Nestarejte se proto příliš o zítřek; neboť zítřek se postará sám o sebe; (každý) den má dosti na svém soužení.“