1V onom čase kráčel Ježíš obilím. Jeho učedníci počali z hladu trhat klasy a jíst.
2Když to viděli farizeové, řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co není dovoleno dělat v sobotu“.
3Ale on jim řekl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i jeho společníci?
4Jak vešel do Božího domu a jedl předkladné chleby, které nesměl jíst ani on, ani jeho společníci, ale pouze kněží!
5Nebo nečetli jste v Zákoně, že v sobotu kněží v chrámě ruší sobotu, a jsou bez viny?
6Pravím však vám: Tady je někdo větší než chrám.
7Kdybyste však poznali, co znamená: Chci milosrdenství, a ne oběť, nikdy byste nebyli odsoudili nevinné;
8vždyť pánem soboty je Syn člověka.“
9Odtamtud pak odešel a přišel do jejich synagogy.
10A hle, (byl tam) člověk s uschlou rukou. I otázali se ho, aby ho mohli obžalovat: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“
11A on jim řekl: „Má-li někdo z vás jednu ovci a ona spadne v sobotu do jámy, neuchopí ji a nevytáhne?
12Oč cennější je člověk než ovce! Proto je dovoleno v sobotu dobře činit.“
13Tu řekne tomu člověkovi: „Vztáhni ruku!“I vztáhl, a byla zase zdravá jako druhá.
14Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili.
15A když (to) Ježíš poznal, odešel odtamtud. A mnoho lidí šlo za ním; i uzdravil je všechny
16a přikázal jim, aby ho nerozhlašovali,
17aby se splnilo, co řekl prorok Izaiáš:
18Hle, můj služebník, kterého jsem vyvolil, můj miláček, v kterém mám své zalíbení. Vložím svého ducha na něj a ohlásí právo národům.
19Nebude se přít ani křičet, aniž kdo uslyší jeho hlas na ulicích.
20Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede spravedlnost k vítězství.
21A v jeho jméno budou doufat národy.
22Tehdy byl k němu přiveden člověk posedlý zlým duchem, slepý a němý. I uzdravil ho, takže ten němý mluvil a viděl.
23Všechen zástup lidu žasl a pravil: „Není to Davidův syn'?“
24Když to však slyšeli farizeové, řekli: „Tenhle vyhání zlé duchy jen s pomocí Beelzebula, knížete zlých duchů.“
25Ale (on) znal jejich myšlenky a řekl jim: „Každé království uvnitř rozdvojené zpustne a žádné město ani žádný dům uvnitř rozdvojený neobstojí.
26A vyhání-li satan satana, je rozdvojen proti sobě; jak tedy obstojí jeho království?
27A jestliže já vyháním zlé duchy s pomocí Beelzebula, s čí vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci.
28Ale vyháním-li já zlé duchy Duchem Božím, pak se k vám dostalo Boží království.
29Nebo jak může někdo vniknout silákovi do domu a uloupit mu nářadí, nesváže-li nejdříve siláka, a potom vyloupí jeho dům?
30Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažduje se mnou, rozhazuje.
31Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno.
32A řekne-li kdo slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno; ale kdo bude mluvit proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani na tomto světě, ani na onom.
33Buď udělejte strom dobrým, a jeho ovoce (bude) dobré, nebo udělejte strom špatným, a jeho ovoce (bude) špatné; strom se totiž poznává po ovoci.
34Plemeno zmijí! Jak můžete mluvit dobré věci, když jste špatní? Vždyť ústa mluví z toho, čím srdce oplývá.
35Dobrý člověk z dobré pokladnice vynáší věci dobré, a špatný člověk ze špatné pokladnice vynáší věci špatné.
36A pravím vám: Z každého neužitečného slova, které lidé pronesou, budou se odpovídat v den soudu.
37Neboť ze svých slov budeš ospravedlněn a ze svých slov budeš odsouzen.“
38Tehdy na to řekli někteří z vykladatelů Písma a farizeů: „Mistře, chceme od tebe vidět znamení“.
39A on jim odpověděl: „Zlé a cizoložné pokolení hledá znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše.
40Jako totiž Jonáš byl v břiše ryby tři dni a tři noci, tak bude Syn člověka v nitru země tři dni a tři noci.
41Ninivští muži vstanou při soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť dělali pokání na Jonášovo kázání, a hle, tu je více než Jonáš!
42Královna z Jihu vstane při soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť přišla ze vzdálených končin země naslouchat Šalomounově moudrosti, a hle, tu je více než Šalomoun!“
43“Když nečistý duch vyjde z člověka, chodí po vyprahlých místech a hledá odpočinutí, ale nenachází.
44Tu řekne: ´Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel'. A když přijde, nalezne ho prázdný, zametený a vyzdobený.
45Tu jde, přibere si jiných sedm duchů, horších než je sám, i vejdou a přebývají tam. A poslední věci onoho člověka bývají horší než první. Tak se stane i tomuto zlému pokolení.“
46Když ještě mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a dožadovali se rozmluvy s ním.
47[Kdosi mu proto řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“]
48Ale on odpověděl tomu, kdo ho upozornil: „Kdo je (to) má matka a kdo jsou moji bratři?“
49A ukázal rukou na své učedníky a řekl: „Hle, má matka a moji bratři!
50Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, sestra i matka.“