1Když se k němu lid tlačil, aby slyšel Boží slovo, jak stál u Genesaretského jezera,
2spatřil u břehu dva čluny; rybáři z nich vystoupili a prali sítě.
3Vstoupil tedy na jednu loď, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby poněkud odrazil od břehu. A posadil se a učil lid z loďky.
4Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a rozestřete své sítě k lovení!“
5A Šimon odpověděl: „Mistře, celou noc jsme se namáhali, a nechytili jsme nic. Ale na tvé slovo rozestřu sítě.“
6A když to udělali, zahrnuli hojné množství ryb, takže se jim sítě trhaly.
7Tu pokynuli společníkům, kteří byli na jiné lodi, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodi, takže se skoro potápěly.
8Když to viděl Šimon Petr, padl Ježíšovi k nohám a pravil: „Pane, odejdi ode mne, protože jsem hříšný člověk.“
9Zmocnila se totiž bázeň jeho i všech jeho společníků pro zátah ryb, jaký udělali;
10podobně i Jakuba a Jana, Zebedeových synů, kteří patřili k Petrovým společníkům. A Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Ode dneška budeš lovit bdi.“
11Přitáhli pak lodi ke břehu, opustili všechno a šli za ním.
12A když byl v jednom městě, ukázal se muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl na tvář a prosil ho: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“
13I vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Chci, buď čistý!“A malomocenství ho ihned opustilo.
14On mu pak přikázal: „Nikomu to neříkej, ale jdi, ukaž se knězi a přines dar za své očištění, jak přikázal Mojžíš, aby jim byl na svědectví.“
15Pověst o něm se šířila víc a více; i přicházely velké zástupy, aby ho poslouchaly a aby je uzdravil od jejich nemocí.
16On se však uchyloval na osamělá místa a modlil se (tam).
17A když jednoho dne učil, seděli tam také farizeové a učitelé Zákona; přišli ze všech vesnic Galileje, Judeje a z Jerusalema, a moc Páně byla s ním, aby uzdravoval.
18A hle, muži nesli na loži člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést a položit před něj.
19Když neměli kudy ho pronést pro zástup, vystoupili na střechu a mezi cihlami ho spustili s ložem doprostřed před Ježíše.
20Když viděl jejich víru, řekl: „Člověče, odpouštějí se ti hříchy!“
21Ale vykladatelé Písma a farizeové začali uvažovat takto: „Co je to za rouhače? Kdo může odpouštět hříchy kromě samého Boha?“
22Ale Ježíš poznal jejich myšlenky a řekl jim na to: „Co uvažujete ve svém srdci?
23Co je snadnější, říci: ´Odpouštějí se ti tvé hříchy´, anebo říci: ´Vstaň a chod'?
24Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ - řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
25A hned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, a odešel do svého domu s velebením Boha.
26Všichni byli ohromeni a velebili Boha; byli plni bázně a říkali: „Dnes jsme viděli věci podivuhodné.“
27Potom vyšel a pohleděl na celníka jménem Levi, který seděl u celnice. A řekl mu: „Pojď za mnou!“
28A on všechno opustil, vstal a šel za ním. Levi mu pak připravil ve svém domě velkou hostinu.
29A byl s nimi značný počet celníků a jiných, kteří s nimi byli u stolu.
30I reptali farizeové a jejich vykladatelé Písma a říkali jeho učedníkům: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“
31A Ježíš jim odpověděl: „Nepotřebují lékaře zdraví, nýbrž nemocní.
32Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky k pokání“.
33Oni mu však řekli: „Janovi učedníci a podobně i farizejští se často postí a konají modlitby, kdežto tvoji jedí a pijí.“
34A Ježíš jim řekl: „Což můžete ženichovy druhy mít k tomu, aby se postili, dokud je ženich s nimi'?
35Ale přijdou dni, kdy jim bude ženich odňat, a tehdy v ony dny se budou postit.“
36Pověděl jim také podobenství: „Nikdo neutrhne záplatu z nových šatů, aby ji dal na staré šaty; sice jinak roztrhne nové, a pak záplata z nových se nehodí na staré.
37Nikdo také neleje mladé víno do starých měchů; sice jinak mladé víno měchy roztrhá, samo vyteče a měchy se zničí.
38Ale mladé víno se má lít do nových měchů.
39A když někdo pije staré, nechce nové; říká totiž: To staré je dobré.“