1Ježíš pak, plný Ducha svatého, vrátil se od Jordánu a byl veden od Ducha na poušť
2po čtyřicet dní a byl pokoušen od ďábla. V ty dny nic nejedl, a když uplynuly, pocítil hlad.
3Ďábel mu tedy řekl: „Jsi-li Boží syn, řekni tomuto kameni, ať se stane (z něho) chléb.“
4A Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Nežije člověk pouze chlebem“.
5A když ho vyvedl nahoru, ukázal mu v okamžiku všecka království této země.
6A řekl mu ďábel: „Dám ti veškeru tuto moc i jejich slávu, neboť mně je odevzdána a dám ji, komu chci.
7Všechno tedy bude tvoje, jestliže se mi pokloníš.“
8Ale Ježíš mu na to řekl: „Je psáno: Svému Pánu Bohu se klaněj a jen jemu služ!“
9Zavedl ho pak do Jerusalema a postavil na strmé místo chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží syn, vrhni se odtud dolů!
10Neboť je psáno: O tobě nařídil svým andělům, aby tě ochránili:
11„I podchytnou tě rukama, abys snad nenarazil nohou na kámen“.
12A Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: Nepokoušej Pána, svého Boha!“
13Když ďábel skončil všecka pokušení, odstoupil od něho až do času.
14Ježíš se pak navrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se roznesla po celém kraji.
15On sám učil v jejich synagogách a všichni ho oslavovali.
16A přišel do Nazareta, kde byl vychován, a podle svého zvyku vstoupil v sobotu do synagogy a povstal ke čtení.
17A byla mu podána kniha proroka Izaiáše. A když knihu rozvinul, nalezl místo, kde bylo psáno:
18Duch Páně (je) nade mnou; proto mě pomazal, poslal mě hlásat evangelium chudým, oznámit zajatým propuštění a slepým vrácení zraku, utlačeným dát svobodu
19a vyhlásit milostivý rok Páně.
20Když knihu svinul, vrátil ji služebníkovi a posadil se. Všichni v synagoze upírali na něj zrak.
21Začal k nim tedy mluvit: „Dnes se splnilo toto Písmo, když jste je poslouchali.“
22Všichni mu přisvědčovali a divili se milým slovům, která mu vycházela z úst, a říkali: „Což to není Josefův syn?
23A pravil jim: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! Učiň i tady, ve svém domově, tak velké věci, o kterých jsme slyšeli, že se udaly v Kafarnau“.
24A dodal: „Vpravdě vám pravím, že žádný prorok není vítán ve svém domově.
25Podle pravdy vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři léta a šest měsíců, jak nastal hlad po celé zemi,
26ale k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, leč ke vdově v Sareptě v Sidonsku.
27A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elisea, a žádný z nich nebyl očištěn, mimo Naamana Syrského“.
28Po těchto slovech byli všichni v synagoze naplněni hněvem.
29I vstali, vyhnali ho ven z města a zavedli až na sráz hory, na které je vystavěno jejich město, aby ho svrhli dolů.
30On však prošel jejich středem a odešel.
31A sestoupil do galilejského města Kafarnaa a učil je v sobotu.
32A užasli nad jeho učením, protože v jeho řeči byla moc.
33Byl pak v synagoze člověk s nečistým zlým duchem a hlasitě vykřikl:
34„Nech nás! Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Boží Svatý.“
35Ale Ježíš mu pohrozil slovy: „Zmlkni a vyjdi z něho!“I hodil jím zlý duch doprostřed, vyšel z něho a vůbec mu neuškodil.
36A padl na všechny úžas a rozmlouvali mezi sebou: „Co je to za slovo, že se svrchovanou mocí rozkazuje nečistým duchům, a vycházejí?“
37A roznesla se o něm pověst do všech míst toho kraje.
38Potom odešel ze synagogy a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla stižena velkou horečkou, i prosili ho za ni.
39On se nad ni sklonil, rozkázal horečce, a opustila ji. A hned vstala a obsluhovala je.
40Když slunce zapadlo, všichni, kdo měli nemocné rozličnými neduhy, přivedli je k němu. On pak vkládal na každého z nich ruce a uzdravoval je.
41Z mnohých vycházeli i zlí duchové a křičeli: „Ty jsi Boží syn!“A hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.
42Když se rozednilo, odebral se odtamtud a šel na osamělé místo. Zástupy ho však hledaly, přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.
43Ale on jim řekl: „Také jiným městům musím hlásat Boží království, protože kvůli tomu jsem byl poslán“.
44A kázal v judských synagogách.