Bible

1 Přiblížil se svátek přesnic, který se nazývá pascha. 2 A hledali velekněží a vykladatelé Písma, jak by ho usmrtili, ale báli se lidu. 3 Avšak satan vešel do Jidáše, který se nazýval Iškariotský, jednoho ze dvanácti. 4 Odešel tedy a mluvil s velekněžími a veliteli (chrámu), jak jim ho vydá. 5 I zaradovali se a dohodli se, že mu dají peníze. 6 A slíbil (to). Hledal však vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až s ním nebude lid. 7 A přišel den přesnic, kdy měl být zabíjen velikonoční beránek. 8 Poslal tedy Petra a Jana se slovy: „Jděte a připravte nám beránka, abychom večeřeli!“ 9 Oni mu řekli: „Kde si přeješ, abychom připravili?“ 10 A on jim řekl: „Hle, až vejdete do města, potká vás člověk, který nese džbán vody; půjdete za ním do domu, do kterého vejde, 11 a řeknete pánovi toho domu: ´Mistr ti praví: Kde je místnost, v které bych jedl beránka se svými učedníky?´ 12 A on vám ukáže velkou horní místnost, (už) prostřenou; tam připravte!“ 13 Odešli tedy a našli, jak jim řekl, a připravili beránka. 14 A ve stanovenou hodinu se položil (ke stolu) a apoštolově s ním. 15 A řekl jim: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět. 16 Neboť vám pravím, že ho už nebudu jíst, dokud se nenaplní v Božím království.“ 17 A vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte to a rozdělte mezi sebe, 18 neboť vám pravím, že už nebudu pít z plodu révy, dokud nepřijde Boží království“. 19 A vzal chléb, vzdal díky, rozlámal a dal jim se slovy: „Toto je mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku!“ 20 Stejně (udělal) i s kalichem po večeři, když řekl: „Tento kalich je nová úmluva v mé krvi, která se za vás vylévá.“ 21 „Avšak hle, ruka mého zrádce je se mnou u stolu. 22 Syn člověka sice odchází podle toho, jak bylo určeno, ale běda tomu Člověku, skrze kterého je zrazován!“ 23 A oni se začali ptát jeden druhého, kdo z nich že to asi je, který to zamýšlí udělat. 24 Povstal mezi nimi i spor, kdo z nich je asi největší. 25 A on jím řekl: „Králové národů panují nad nimi a ti, kdo na nich uplatňují svou moc, dávají si název dobrodinci. 26 Vy však ne tak! Ale kdo je mezi vámi největší, buď jako nejmladší, a kdo je představený, buď jako služebník. 27 Vždyť kdo je větší: ten, kdo sedí, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí? Já však jsem mezi vámi jako ten, kdo obsluhuje. 28 Vy jste se mnou vytrvali v mých zkouškách; 29 a já vám odkazuji království, jako mně je odkázal můj Otec, 30 abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a zasedli na trůny k soudu nad dvanácti izraelskými kmeny.“ 31 „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás prosel jako pšenici, 32 ale já jsem prosil za tebe, aby tvá víra nezakolísala, a ty, až se obrátíš, utvrzuj své bratry!“ 33 A on mu řekl: „Pane, jsem ochoten jít s tebou i do žaláře i na smrt!“ 34 Než on řekl: „Říkám ti, Petře: (Ještě) dnes, než kohout zakokrhá, třikrát zapřeš, že mě znáš.“ 35 Pak jim řekl: „Když jsem vás poslal bez měšce, bez mošny a opánků, měli jste v něčem nedostatek?“A oni řekli: „V ničem“. 36 Řekl jim tedy: „Teď však, kdo má měšec, vezmi ho, podobně i mošnu, a kdo nemá, prodej svůj plášť a kup si meč! 37 Neboť vám pravím, že se musí na mne splnit toto, co je psáno: A mezi zločince byl připočten. Neboť to, co se mne týká, se dokonává.“ 38 A oni řekli: „Pane, hle, tady jsou dva meče.“ On jim řekl: „To stačí“. 39 Potom se odtamtud odebral podle zvyku na Olivovou horu; Šli za. ním i učedníci. 40 Když došel na to místo, řekl jim: „Modlete se, abyste nepřišli do pokušení!“ 41 Sám pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl na kolena a modlil se: 42 „Otče, chceš-li, vezmi ode mne tento kalich, avšak ne má, nýbrž tvá vůle se staň!“ 43 Tu se mu zjevil anděl z nebe a posiloval ho. A když upadl do smrtelných úzkostí, vroucněji se modlil. 44 A jeho pot byl jako kapky krve, stékající na zem. 45 Když pak vstal od modlitby a přišel k svým učedníkům, shledal, že zármutkem usnuli. 46 A řekl jim: „Proč spíte? Vstaňte, modlete se, abyste nepřišli do pokušení!“ 47 Když ještě mluvil, hle, (přišel) zástup a ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze dvanácti, šel před nimi a přiblížil se k Ježíšovi, aby ho políbil. 48 Ale Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?“ 49 Když viděli ti, kteří byli při něm, co se chystá, řekli: „Pane, máme bít mečem?“ 50 A jeden z nich udeřil veleknězova služebníka a uťal mu pravé ucho. 51 Ale Ježíš odpověděl: „Až sem, a dost!“ A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. 52 Ježíš pak řekl velekněžím, velitelům chrámu a starším, kteří pro něj přišli: „Jako na lupiče jste vyšli s meči a s holemi?“ 53 Ačkoliv jsem býval s vámi každý den v chrámě, nevztáhli jste na mne ruce. Ale tohle je vaše hodina a moc tmy.“ 54 Potom ho jali, vedli a zavedli do veleknězova dvora. Petr však šel vpovzdáli za ním. 55 Když rozdělali uprostřed dvora oheň a sesedli se (kolem něho), Petr si sedl mezi ně. 56 Tu ho spatřila jedna služka, jak seděl ve světle, upřela na něj zrak a řekla: „I tenhle byl s ním!“ 57 Ale on zapřel slovy: „Ženo, neznám ho!“ 58 A za chvilku ho uviděl jiný a řekl: „Také ty jsi z nich!“Petr však pravil: „Nejsem, člověče!“ 59 A asi po hodině někdo jiný tvrdil: „Skutečně, i tenhle byl s ním, vždyť je také Galilejan!“ 60 Ale Petr řekl: „Člověče, nevím, co povídáš.“ A najednou, když ještě mluvil, zakokrhal kohout. 61 Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra. I vzpomněl si Petr na slovo Páně, jak mu řekl: „Dříve než dnes kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ 62 A vyšel ven a hořce se rozplakal. 63 A muži, kteří ho střežili, posmívali se mu a bili ho. 64 Zakryli ho a ptali se ho: „Hádej, kdo tě to udeřil?“ 65 A mnoho jiného proti němu rouhavě mluvili. 66 Jakmile se rozednilo, sešli se starší lidu, veleknězi a vykladatelé Písma a odvedli ho do své rady. 67 Tázali se ho: „Jestliže jsi ty Mesiáš, řekni nám!“A pravil jim: „Řeknu-li vám (to), neuvěříte mi, 68 a budu-li se vás ptát, neodpovíte mi. 69 Ale od této chvíle bude sedět Syn člověka na pravici Boží moci“. 70 Tu všichni řekli: „Ty jsi tedy Boží Syn? „A on jim řekl: „Ano, jsem, jak pravíte.“ 71 A oni řekli: „K čemu ještě potřebujeme svědectví? Vždyť sami jsme to slyšeli z jeho úst.“