1Přiblížil se svátek přesnic, který se nazývá pascha.
2A hledali velekněží a vykladatelé Písma, jak by ho usmrtili, ale báli se lidu.
3Avšak satan vešel do Jidáše, který se nazýval Iškariotský, jednoho ze dvanácti.
4Odešel tedy a mluvil s velekněžími a veliteli (chrámu), jak jim ho vydá.
5I zaradovali se a dohodli se, že mu dají peníze.
6A slíbil (to). Hledal však vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až s ním nebude lid.
7A přišel den přesnic, kdy měl být zabíjen velikonoční beránek.
8Poslal tedy Petra a Jana se slovy: „Jděte a připravte nám beránka, abychom večeřeli!“
9Oni mu řekli: „Kde si přeješ, abychom připravili?“
10A on jim řekl: „Hle, až vejdete do města, potká vás člověk, který nese džbán vody; půjdete za ním do domu, do kterého vejde,
11a řeknete pánovi toho domu: ´Mistr ti praví: Kde je místnost, v které bych jedl beránka se svými učedníky?´
12A on vám ukáže velkou horní místnost, (už) prostřenou; tam připravte!“
13Odešli tedy a našli, jak jim řekl, a připravili beránka.
14A ve stanovenou hodinu se položil (ke stolu) a apoštolově s ním.
15A řekl jim: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět.
16Neboť vám pravím, že ho už nebudu jíst, dokud se nenaplní v Božím království.“
17A vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte to a rozdělte mezi sebe,
18neboť vám pravím, že už nebudu pít z plodu révy, dokud nepřijde Boží království“.
19A vzal chléb, vzdal díky, rozlámal a dal jim se slovy: „Toto je mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku!“
20Stejně (udělal) i s kalichem po večeři, když řekl: „Tento kalich je nová úmluva v mé krvi, která se za vás vylévá.“
21„Avšak hle, ruka mého zrádce je se mnou u stolu.
22Syn člověka sice odchází podle toho, jak bylo určeno, ale běda tomu Člověku, skrze kterého je zrazován!“
23A oni se začali ptát jeden druhého, kdo z nich že to asi je, který to zamýšlí udělat.
24Povstal mezi nimi i spor, kdo z nich je asi největší.
25A on jím řekl: „Králové národů panují nad nimi a ti, kdo na nich uplatňují svou moc, dávají si název dobrodinci.
26Vy však ne tak! Ale kdo je mezi vámi největší, buď jako nejmladší, a kdo je představený, buď jako služebník.
27Vždyť kdo je větší: ten, kdo sedí, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí? Já však jsem mezi vámi jako ten, kdo obsluhuje.
28Vy jste se mnou vytrvali v mých zkouškách;
29a já vám odkazuji království, jako mně je odkázal můj Otec,
30abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a zasedli na trůny k soudu nad dvanácti izraelskými kmeny.“
31„Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás prosel jako pšenici,
32ale já jsem prosil za tebe, aby tvá víra nezakolísala, a ty, až se obrátíš, utvrzuj své bratry!“
33A on mu řekl: „Pane, jsem ochoten jít s tebou i do žaláře i na smrt!“
34Než on řekl: „Říkám ti, Petře: (Ještě) dnes, než kohout zakokrhá, třikrát zapřeš, že mě znáš.“
35Pak jim řekl: „Když jsem vás poslal bez měšce, bez mošny a opánků, měli jste v něčem nedostatek?“A oni řekli: „V ničem“.
36Řekl jim tedy: „Teď však, kdo má měšec, vezmi ho, podobně i mošnu, a kdo nemá, prodej svůj plášť a kup si meč!
37Neboť vám pravím, že se musí na mne splnit toto, co je psáno: A mezi zločince byl připočten. Neboť to, co se mne týká, se dokonává.“
38A oni řekli: „Pane, hle, tady jsou dva meče.“ On jim řekl: „To stačí“.
39Potom se odtamtud odebral podle zvyku na Olivovou horu; Šli za. ním i učedníci.
40Když došel na to místo, řekl jim: „Modlete se, abyste nepřišli do pokušení!“
41Sám pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl na kolena a modlil se:
42„Otče, chceš-li, vezmi ode mne tento kalich, avšak ne má, nýbrž tvá vůle se staň!“
43Tu se mu zjevil anděl z nebe a posiloval ho. A když upadl do smrtelných úzkostí, vroucněji se modlil.
44A jeho pot byl jako kapky krve, stékající na zem.
45Když pak vstal od modlitby a přišel k svým učedníkům, shledal, že zármutkem usnuli.
46A řekl jim: „Proč spíte? Vstaňte, modlete se, abyste nepřišli do pokušení!“
47Když ještě mluvil, hle, (přišel) zástup a ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze dvanácti, šel před nimi a přiblížil se k Ježíšovi, aby ho políbil.
48Ale Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?“
49Když viděli ti, kteří byli při něm, co se chystá, řekli: „Pane, máme bít mečem?“
50A jeden z nich udeřil veleknězova služebníka a uťal mu pravé ucho.
51Ale Ježíš odpověděl: „Až sem, a dost!“ A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
52Ježíš pak řekl velekněžím, velitelům chrámu a starším, kteří pro něj přišli: „Jako na lupiče jste vyšli s meči a s holemi?“
53Ačkoliv jsem býval s vámi každý den v chrámě, nevztáhli jste na mne ruce. Ale tohle je vaše hodina a moc tmy.“
54Potom ho jali, vedli a zavedli do veleknězova dvora. Petr však šel vpovzdáli za ním.
55Když rozdělali uprostřed dvora oheň a sesedli se (kolem něho), Petr si sedl mezi ně.
56Tu ho spatřila jedna služka, jak seděl ve světle, upřela na něj zrak a řekla: „I tenhle byl s ním!“
57Ale on zapřel slovy: „Ženo, neznám ho!“
58A za chvilku ho uviděl jiný a řekl: „Také ty jsi z nich!“Petr však pravil: „Nejsem, člověče!“
59A asi po hodině někdo jiný tvrdil: „Skutečně, i tenhle byl s ním, vždyť je také Galilejan!“
60Ale Petr řekl: „Člověče, nevím, co povídáš.“ A najednou, když ještě mluvil, zakokrhal kohout.
61Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra. I vzpomněl si Petr na slovo Páně, jak mu řekl: „Dříve než dnes kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
62A vyšel ven a hořce se rozplakal.
63A muži, kteří ho střežili, posmívali se mu a bili ho.
64Zakryli ho a ptali se ho: „Hádej, kdo tě to udeřil?“
65A mnoho jiného proti němu rouhavě mluvili.
66Jakmile se rozednilo, sešli se starší lidu, veleknězi a vykladatelé Písma a odvedli ho do své rady.
67Tázali se ho: „Jestliže jsi ty Mesiáš, řekni nám!“A pravil jim: „Řeknu-li vám (to), neuvěříte mi,
68a budu-li se vás ptát, neodpovíte mi.
69Ale od této chvíle bude sedět Syn člověka na pravici Boží moci“.
70Tu všichni řekli: „Ty jsi tedy Boží Syn? „A on jim řekl: „Ano, jsem, jak pravíte.“
71A oni řekli: „K čemu ještě potřebujeme svědectví? Vždyť sami jsme to slyšeli z jeho úst.“