Bible

1 Potom Ježíš odešel za galilejské jezero Tiberiadské. 2 A šlo za ním veliké množství, neboť viděli zázraky, které činil na nemocných. 3 Ježíš pak vystoupil na horu a posadil se tam se svými učedníky. 4 Zakrátko měly být židovské velikonoční svátky. 5 Když tedy Ježíš pozvedl oči a viděl, jak k němu přichází tak veliké množství, řekne Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby tito lidé pojedli?“ 6 To pravil, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co hodlá udělat. 7 Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba pro ně nestačí, aby každý dostal aspoň něco.“ 8 Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: 9 „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby, ale co je to pro tolik?“ 10 Ježíš řekl: „Usaďte ty lidi!“ A bylo na tom místě mnoho trávy. I usadilo se mužů asi na pět tisíc. 11 Ježíš tedy vzal chleby, a když vzdal díky, rozdal mezi sedící; stejně i z ryb, kolik si kdo přál. 12 Když se nasytili, řekne svým učedníkům: „Seberte zbylé drobty, aby nic nepřišlo nazmar!“ 13 Sebrali tedy a naplnili dvanáct košíků drobty, které zůstaly z pěti ječných chlebů po těch, kteří pojedli. 14 Když tedy ti lidé viděli zázrak, který učinil, říkali: „Toto je opravdu ten prorok, který má přijít na svět.“ 15 Ale když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho udělali králem, uchýlil se zase sám na horu. 16 Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, 17 vstoupili na loď a plavili se na druhý břeh do Kafarnaa. Už se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel. 18 Moře se však vzdouvalo vanutím silného větru. 19 Když tedy veslovali asi pětadvacet nebo třicet honů, uvidí Ježíše kráčet po moři a blížit se k lodi; i padl na ně strach. 20 Ale on jim řekne: „Já jsem to, nebojte se!“ 21 Chtěli ho tedy vzít na loď, a loď byla hned u země, kam jeli. 22 Druhý den viděl zástup, který stál na druhém břehu jezera, že kromě jednoho člunu nebylo tam jiného a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky na loď, ale že jeho učedníci odjeli sami; 23 jiné čluny však připluly z Tiberiady blízko k místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky. 24 Když tedy lidé zpozorovali, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, sedli do člunů, přijeli do Kafarnaa a hledali Ježíše. 25 A když ho našli na druhé straně jezera, řekli mu: „Rabbi, kdy jsi sem přišel?“ 26 A Ježíš jim na to řekl: „Vpravdě, vpravdě vám pravím: Nehledáte mě proto, že jste viděli zázraky, ale proto, že jste jedli z chlebů a nasytili se. 27 Pracujte ne o pokrm pomíjející, nýbrž o ten, který zůstává do věcného života, který vám dá Syn člověka; neboť toho potvrdil Bůh.“ 28 Řekli mu proto: „Co máme činit, abychom dělali Boží díla!“ 29 Ježíš jim odpověděl: „Toto je Boží dílo, abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ 30 Řekli mu proto: „Jaké znamení tedy činíš, abychom je viděli a tobě věřili? Co konáš? 31 Naši otcové jedli manu na poušti, jak je psáno: Chléb s nebe dal jim k jídlu“. 32 Ježíš jim tedy řekl: „Vpravdě, vpravdě vám pravím: Ten chléb s nebe vám nedal Mojžíš, nýbrž můj Otec vám dává pravý chléb z nebe; 33 neboť Boží chléb to sestupuje z nebe a dává život světu.“ 34 Proto mu pravili: „Pane, stále nám dávej ten chléb!“ 35 Ježíš k nim promluvil: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nebude lačnět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. 36 Ale řekl jsem vám, že jste mě i viděli, a přece nevěříte. 37 Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, nevyženu, 38 neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, nýbrž vůli toho, který mě poslal. 39 A to je vůle toho, který mě poslal: abych neztratil nic z toho, co mi dal, nýbrž abych to vzkřísil v poslední den. 40 Vždyť to je vůle mého Otce: aby každý, kdo vidí Syna a věří v něj, měl věčný život, a já ho vzkřísím v poslední den.“ 41 Reptali tedy proti němu Židé, že řekl: „Já jsem chléb, který sestoupil z nebe“ 42 a říkali: „Což to není Ježíš, Josefův syn, jehož otce a matku známe? Jak může teď říci: ´Sestoupil jsem z nebe?“ 43 Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou! 44 Nikdo nemůže ke mně přijít, nepřitáhne-li ho Otec, který mě poslal, a já ho vzkřísím v poslední den. 45 Je psáno u Proroků: A všichni budou Bohem poučováni. Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. 46 Ne že snad někdo viděl Otce; jenom ten, kdo je u Boha, ten viděl Otce. 47 Vpravdě, vpravdě vám pravím: Kdo věří, má věčný život.“ 48 „Já jsem chléb života. 49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a umřeli. 50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby neumřel ten, kdo z něho jí. 51 Já jsem živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li kdo jíst z tohoto chleba, bude žít na věky; a chléb, který já dám, je mé tělo, (které vydám) za život světa.“ 52 Židé se proto mezi sebou přeli a pravili: „Jak on může nám dát svoje tělo za pokrm?“ 53 Ježíš jim však řekl: „Vpravdě, vpravdě vám pravím: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě života. 54 Kdo jí moje tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den. 55 Moje tělo je totiž skutečně pokrm a moje krev je skutečně nápoj. 56 Kdo jí moje tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57 Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrz Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne. 58 Toto je chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako otcové jedli, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věky.“ 59 To promluvil, když učil v synagoze v Kafarnau. 60 Když to však uslyšeli mnozí z jeho učedníků, řekli: „Tvrdá je to řeč! Kdo ji může poslouchat?“ 61 Ježíš však věděl sám u sebe, že jeho učedníci na to reptají, a pravil jim: „To vás pohoršuje? 62 A co teprve, až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? 63 Co oživuje, je duch; tělo (samo) není k ničemu. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život. 64 Ale jsou mezi vámi někteří, kdo nevěří.“ Ježíš totiž věděl od začátku, kdo jsou tito nevěřící a kdo ho zradí. 65 A pravil: „Proto jsem vám řekl, že ke mně nemůže přijít nikdo, není-li mu (to) dáno od Otce.“ 66 Od té chvíle mnozí z jeho učedníků odešli a už s ním nechodili. 67 Ježíš tedy řekl dvanácti: „Chcete i vy odejít?“ 68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života, 69 a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Boží svatý.“ 70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A jeden z vás je ďábel.“ 71 A to pravil o Jidášovi, synovi Šimona Iškariotského, neboť ten ho měl zradit, jeden ze dvanácti.