John 2
1 A třetí den byla svatba v galilejské Káně, a byla tam Ježíšova matka.
2 Na svatbu byl pozván i Ježíš a jeho učedníci.
3 A když se nedostávalo vína, Ježíšova matka mu praví: „Nemají víno!“
4 A Ježíš jí řekne: „Co mně a tobě, ženo? Moje hodina ještě nepřišla.“
5 Jeho matka řekne služebníkům: „Cokoli vám řekne, udělejte!“
6 A bylo tam šest velkých kamenných džbánů k očišťování podle židovského obyčeje, a každý z nich na dvě až tři míry.
7 Ježíš jim řekne: „Naplňte džbány vodou!“ A naplnili je až dovrchu.
8 A řekne jim: „Teď naberte a doneste správci svatby!“A oni donesli.
9 Když správce svatby okusil vody proměněné ve víno, a nevěděl, odkud je, služebníci však, kteří čerpali vodu, to věděli, zavolá správce ženicha
10 a praví mu: „Každý člověk nejdříve podává dobré víno, a až se podnapijí, potom to špatnější. Ty jsi však zachoval dobré víno až dosud.“
11 Tím učinil Ježíš v galilejské Káně počátek zázraků a zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili.
12 Potom sestoupil do Kafarnaa on a jeho matka i jeho bratři a jeho učedníci. A zůstali tam nemnoho dní.
13 Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš šel vzhůru do Jerusalema.
14 A nalezl v chrámě ty, kteří prodávali býčky, ovce a holuby, a penězoměnce sedět.
15 Tu si udělal z provázků důtky, vyhnal všechny z chrámu, i ovce a býčky, penězoměncům pak rozházel drobné a stoly zpřevracel
16 a prodavačům holubů řekl: „Odneste to odtud! Nedělejte z domu mého Otce obchodní dům!“
17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: Horlivost o tvuj dům mě stravuje.
18 Židé mu proto na to řekli: „Jaké znamení nám ukážeš, že to můžeš dělat?“
19 Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech ho postavím.“
20 Židé tedy řekli: „Šestačtyřicet let se budoval tento chrám, a ty ho postavíš ve třech dnech?“
21 On však mluvil o chrámu svého těla.
22 Když tedy vstal z mrtvých, rozpomněli se jeho učedníci, že to pravil, a uvěřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl.
23 Když byl v Jerusalemě o velikonočních svátcích, mnoho jich v něj uvěřilo, když viděli zázraky, které činil.
24 Ježíš sám se jim však nesvěřoval, neboť znal všechny
25 a nepotřeboval od nikoho osvědčení o člověku; sám totiž věděl, co je v člověku.