John 14
1 „Vaše srdce ať se nechvěje! Věříte v Boha, i ve mne věřte!
2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby nebylo, řekl bych vám to, protože vám jdu připravit místo.
3 A až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4 A kam já jdu, cestu znáte.“
5 Praví mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš, a jak můžeme znát cestu?“
6 Ježíš mu řekne: „Já jsem cesta a pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leč skrze mne.
7 Kdybyste byli poznali mne, poznali byste i mého Otce; a od této chvíle ho poznáváte a viděli jste ho.“
8 Řekne mu Filip: „Pane, ukaž nám Otce, a stačí nám (to).“
9 Ježíš mu řekne: „Takovou dobu jsem s vámi, a nepoznals mě, Filipe? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak to, že ty pravíš: ´Ukaž nám Otce'?
10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec že je ve mně? Slova, která k vám mluvím, neříkám sám od sebe; Otec, který zůstává ve mně, koná své skutky.
11 Věřte mi, že já (jsem) v Otci a Otec ve mně. Ne-li, věřte aspoň pro samy skutky!
12 Vpravdě, vpravdě vám pravím: Kdo věří ve mne, bude i on dělat skutky, které já dělám, a bude dělat ještě větší než tyto, neboť já odcházím k Otci.
13 A začkoli budete prosit v mém jménu, učiním to, aby Otec byl oslaven v Synovi.
14 Budete-li mě oč prosit v mém jménu, učiním to.“
15 „Milujete-li mě, budete zachovávat moje přikázání.
16 A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Utěšitele, aby byl s vámi na věky,
17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani ho nezná; ale vy ho znáte, protože zůstává u vás a je ve vás.“
18 „Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
19 Ještě krátký čas, a svět mě už neuvidí, vy však mě vidíte, neboť já žiji a vy také budete žít.
20 Ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
21 Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo miluje mne, toho bude milovat můj Otec, a i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“
22 Praví mu Juda, ne onen Iškariotský: „Pane, co se stalo, že se chceš zjevit nám, a světu ne?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Miluje-li mě kdo, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat, i přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
24 Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A slovo, které slyšíte, není moje, nýbrž Otce, který mě poslal.
25 Toto jsem k vám mluvil, dokud zůstávám u vás.
26 Ale Utěšitel, Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“
27 „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; (takový) vám nedávám, jako dává svět. Ať se vaše srdce nechvěje ani neleká!
28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím a přijdu k vám. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já.
29 A teď jsem vám to řekl, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.
30 Nebudu s vámi už mnoho mluvit, protože přichází vládce tohoto světa; na mně však nic nemá.
31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám tak, jak mi přikázal Otec. Vstaňte, pojďme odtud!“